To je slovo, které se od července 2000 skloňuje nejen mezi fanoušky komiksu, ale i filmu. Trvalo hodně dlouho, než tenhle čtyřicet let starý komiks zfilmovali a nedá se říci, že by v celý projekt moc lidí (včetně fanoušků série) věřilo. A nakonec se z něj stal jeden z nejdůležitějších kousků žánru sci-fi a nejpodstatnější komiksová adaptace vůbec. Kde by teď byl Raimiho Spider-man, Leeův Hulk či Daredevil?

Odpověď zní, že nikde. Nebo alespoň ne tak daleko. Po krachu komiksových adaptací z konce tisíciletí nikdo nevěřil, že komiksy jsou něco víc než malovaná infantilní zábava.

Režiséru Singerovi (o kterém se, hlavně mezi skalními příznivci mutantů, taky nevyjadřovalo nijak hezky) se ovšem nejen podařilo vzkřísit zmírající filmový žánr a odstartovat obrovskou vlnu zájmu o tenhle druh kinematografie, ale navíc ovlivnilo předlohu samotnou.

Kreslíři i scénáristé jako by začali brát své placaté svěřence víc vážně, zasadili některé do reálnějšího světa. X-meni získali nové (nekanárkovité) uniformy a dotáhly se některé nesrovnalosti ve fyzikálních vlastnostech schopností. A řekněme si upřímně, k tomu by, nebýt filmu, asi nedošlo.

Režisér totiž pojal svůj projekt realisticky. Místo aby se pokoušel zobrazit nemožné, upravil si zobrazovaný materiál podle svého a nestaral se, co na to řeknou fanoušci (jediná jeho reakce je filmová hláška o žlutém spandexu).

Realismus je hlavní silná, ovšem i slabá stránka filmu. Odchylka od komiksu je u některých věcí bolestně znát, hlavně co se uchopení postav týče.

Celý film je jaksi mimo kteroukoli komiksovou realitu. Xavierova škola je především škola a z velkého superhrdinského týmu zbyli u X-menů tři stateční (Cyclops, Jean Grey, Storm) plus náčelník Holá hlava. Na začátku se setkáváme s Loganem, který je jako tulák bez minulosti přijat do školy. Z jeho pohledu nám scénáristé předloží veškerá potřebná fakta o svém světě i lehce uvěřitelný (pominete-li fakt že ten umí to a ta za tohle) děj.

Magneto, který již v dětství zažil jednu rasistickou čistku, nehodlá dál přihlížet nepřátelství vůči svému druhu a jakožto zastánce Homo Superior hodlá udělat s nadvládou lidí krátký proces. V McKellenově podání to přitom působí neuvěřitelně živě. Ani další herci nijak výrazně nezaostávají: Patrick Stewart se látkou prokousal zkušeností sobě vlastní a Annu Paquin jsem místy podezříval, že jí režisér za kamerou snad vyhrožuje oprátkou, jak působila vyděšeně (výjimečně to bylo i na místě)...

A Hugh Jackman? To je kapitola sama pro sebe. Sice neodpovídá zrovna vzhledu svého komiksového předobrazu (musel by si zlomit nos a zakrsnout o nějakých třicet čísel), je to Wolverine jak se patří. Věřte mi, daleko víc byste řvali hrůzou, kdyby na jeho místo nasadili někoho z původně zvažovaných adeptů.

Zhodnocením všech tří dílů jasně dostanete, že X-meni nebyli točení jako vysokorozpočtový letní trhák, ale prostě jako komiksová adaptace, která může (ale také nemusí) nést ovoce. Nakonec přinesla do kapes studia i tvůrců téměř 300 milionů a tak se i přes všechny své nedostatky (běžnému diváku neviditelné, jen komiksofil si občas posteskne) řadí mezi komiksové legendy. Těch pětaosmdesát procent je těžce vydřených, ale náleží sem zcela právem.

X-men - OST

Srovnání recenzí

Trailer