|
|
|
|
 (Význam jediného, část II.) Řada: IV.
Titulky: ANO Scénář: Gary Greenfield Mutanti se snaží ze všech sil uhájit nechápajícího Xaviera, ale napoprvé zklamou. Ve jménu záchrany světa ve svém úsilí nepolevují, proti nim však stojí nejen vrazi a sentinel z budoucnosti, nýbrž i samotná realita, která se přizpůsobuje novému pořádku věcí. Hlavní postavy: Wolverine, Storm, Bishop, Shard, Profesor X | ||||||
|
Děj:
Začněmež tam, kde jsme posledně skončili: přímo vprostřed svinčíku, který napáchala Fitzroyova bomba. Xavierův dům trhá detonace málem na kusy a síla výbuchu zahodí mutanty, kteří chtějí budoucímu nejmocnějšímu telepatovi přispěchat na pomoc, jako hadrové panenky. A pak už je po všem. Po rachotu, ohnivých koulích... i po Xavierovi. Čtveřice je ze selhání své mise patřičně neštastná, zejména Bishop a Shard si těžce uvědomují, že časové změny už možná dolehly až do jejich doby a po návratu je nečeká nic z toho, na co byli zvyklí. Bishop zcela pochopitelně zuří a okamžitě osočuje Wolverinea jako hlavního viníka katastrofy. A do toho všeho sem ještě míří policie přivolaná oním nerudným barmanem, co mu trochu provzdušnili lokál, aniž by si uvědomila, čemu se chystá čelit. Díky inteligentnímu zásahu Storm se intervence vládních složek nakonec obejde bez obětí na strážcích pořádku. Mutanti mají opět klid na zvážení situace a rozhodnutí, jaké další kroky podniknou. Wolverine má celkem jasno: uvědomuje si, jak zoufalé situaci musí v jejich době Magneto čelit a oba cestovatele časem důrazně žádá, aby ho i s manželkou vrátili, odkud je vzali. Ovšem Storm ho opět umluví, aby to nevzdával, a dal sourozencům z budoucnosti ještě jednu šanci. Ruku na srdce... nedá jí to velkou práci. Čtyři mutanti se tedy ocitají v Bishopově budoucnosti, i když trochu jiné, než si ji dotyčný pamatuje. Jejich záměrem je najít Forge a nechat se odeslat zpět časem pro druhý pokus. S první položkou si nemusejí až tak dělat hlavu, Forge si je najde sám... bohužel Forge, který už stačil vyrůst a zestárnout ve světě, kde neexistuje odboj proti Mastermoldovi a jeho sentinelům a odkud tedy nikdy nevyslal Shard a Bishopa nazpět časem. Jeho stroj času dokonce ještě není ani oficiálně v provozu. A do toho všeho se vloží sentinelská policie. Pro již poněkud nepříčetné rebely je to jen něco, na čem si mohou vybít zlost, což jinak řečeno znamená, že sentinel nemá dlouhou životnost. Ani ten druhý. Bitva na jeho vlastním písečku Forge přinutí změnit názor a odhodlá se k pomoci. S hrůzou však zjištují, že zařízení bylo v průběhu řeže poškozeno. Nezbývá než doufat, že Forge se umí opravdu rychle otáčet a uvézt portál opět do provozu, než dorazí další sentinely. V trůnním sálu si zatím Mastermold nechává od Nimroda a Fitzroye podat kompletní hlášení o průběhu atentátu. Ačkoliv vrah svůj úkol splnil, vládnoucí sentinel není spokojen; neušla mu přítomnost nežádoucích rebelských entit na místě činu. Dobře ví, že ti čtyři zůstali nedotčeni změnou dějin a stále představují hrozbu. Posílá proto Fitzroye a jeho nohsleda napravit své chyby a mohou začít tím, že zlikvidují Forge i s jeho fajnovou mašinkou. A Nimroda, at je zlikviduje po té, co svůj úkol splní. Fitzroy domluvu strojů vyslechne a rozhodne se nenechat to jen tak. Ve Forgeově montážní hale nervozita mutantů nabírá na intenzitě. Zařízení je poškozeno ještě více, než se obávali, a ačkoliv Čejen bezmála potí krev, čas a sentinelové stojí proti němu. A nejsou to jen sentinelové, je to i Nimrod. Boj se tak stává značně nevyrovnaný, tím spíše, když dovnitř ještě vtrhnou Fitzroy s Bantamem. Jak se však ukazuje, prvotní zrádce je nyní na jejich straně. Pomůže svým spolumutantům v boji se sentineli a předá jim malé cosi, co by jim mělo přispět k záchraně Xaviera. Forge zatím stačí uvést portál do provozu, ale platí za to zásahem, stejně jako Shard, kterou rebelové musí zanechat na místě. Jedinou nadějí jim zůstává, že pokud Charles Xavier přežije, bude žít i ona. Jsme zpět v roce 1959. Hrdinové mají šanci napravit svou předchozí chybu a nehodlají ji promarnit. Proto si odchytnou Xaviera těsně po té, co zdrhne před hospodskou rvačkou, a ještě jednou ho pořádně zpracují. Budoucí profesor zpočátku neztrácí nic ze svého předchozího skepticismu, ale když vidí nahrávku vlastní smrti, donutí ho to alespon svolit s nahlédnutím do vzpomínek přítomných mutantů. A nakonec uvěří. A taky práskne Wolverinea, že není příliš nadšený z představy úspěchu mise, tomu se však podaří přesvědčit Bishopa, že to z něj automaticky nedělá zrádce. Což je jen dobře, koneckonců, všichni víme, jak Bishop nakládá se zrádci... A doprostřed této vydařené diskuse neočekávaně vstoupuje Xavierova přítelkyně ze studií. Na první pohled je to v pořádku, na první počuch už méně. Marná sláva, zvířecí smysly nezmýlí ani sentinel převlečený za ženskou. Mutanty čeká další tuhý boj vyřešený ve finále Bishopovým přesným zásahem do robotova náramku, který Nimroda odešle zpět do času, odkud přišel. Tím by se zdál být problém vyřešen, ale tak jednoduché to není nikdy; ještě zbývá Fitzroy, který všechny mutanty uzavře do silového pole s časovanou bombou. Horší podmínky k vyjednávání si lze jen stěží představit, přesto nakonec rebelové dokáží vraha za pomoci jeho vlastního varování (to je ono cosi, které si předali ve Forgeově laboratoři) přesvědčit, že zabít Xaviera není, ale opravdu není dobrý nápad. Takřka v hodině dvanácté Fitzroy silové pole ruší a Wolverine bombu přímo olympijským obloučkem zahazuje; následkem je výbuch, který vidí jejich já z předchozí cesty časem. A ty se vzápětí rozplývají, protože Charles Xavier je zachráněn a budoucnost zdárně přepsána. Nezbývá, než se rozejít. Pro Wolverinea a Storm je to obvlášt krušné loučení, protože se životností náramků udržujících je mimo tok času končí jejich předchozí život a s ním i jejich láska a manželství. Poslední polibek, stisknutí tlačítka... a všechno je rázem jinak. Pro Logana a Ororo, členy X-Menů, opět normální. Možná už ne zcela pro profesora Xaviera, kterému při pohledu na své žáky odeznívá v mysli vzpomínka na pár z jiné reality. Hodnocení: Changer the Elder:
Charlie the Dragon:
Dobře, a pro změnu vážněji. Co mě u dvojky uchvátilo především bylo výborné zpracování nutnosti oběti, kterou museli přinést Wolverine s Ororo ve prospěch celého světa, ale přijali ji jako hrdinové. Asi jsem infantilní, ale podané to bylo krásně. A nejen to. Je to krásná ukázka toho, že změnit budoucnost a osud lidstva se dá bez vyhlazování armád a galonů prolité krve (a to nejen proto, že je to seriál pro děti, takže krev se tam objeví jen asi ve dvou dílech... a taky proto, že nepřátelé jsou většinou stroje), což je věc, kterou zejména v době současných komiksů docela postrádám. A taky nesmírně kouzelná scéna, kerak Wolverine vyděsí Xaviera do bezvědomí a na Storminu ostrou výtku udělá prvotřídní psí oči a pípne něco ve smyslu "Tak promin, zlato." Když přijde konec, jeden fakt lituje, že ti dva spolu nezůstanou.
|
 |
 |
2008