X-Men #1
Rubicon (Rubikon)

Scénář: Chris Claremont
Kresba: Jim Lee
Vyšlo: Říjen 1991

<< Předchozí (-x-) | Následující (#02) >>
(Poznámka: Sešit je zároveň součástí paralelní komiksové řady X-Men: Forever)

Děj:

---

Vysoko nad zemským povrchem probíhá nelítostná štvanice, ačkoliv na první pohled je těžké, kdo je stíhač a kdo kořist. Identické lodi, jen s rozdílným cílem. Jedni chtějí nalézt Asteroid M, druzí chtějí zničit ty první. Mají ale smůlu (nebo štěstí?), že si na svou miniaturní verzi hvězdných válek vybrali právě sousedství výše zmíněného asteroidu. Ten má totiž na povel Magneto a ten hlučné sousedy, jak se zdá, nemá v oblibě. A tak se s nimi vypořádá po svém – lodě rozložit na vesmírný šrot, posádky poslat extpres rekomando zpět na Zem. Alespoň to měl v úmyslu... dokud se mutanti z pronásledované lodě nepřiznali, že se k němu pokoušeli dostat, aby mohli vstoupit do jeho služeb.

Zatímco Magneto může být zmaten, dole na planetě jsou zděšeni ti, kdo zachytili výboj energie z orbity a přiřadili si k ní zdroj. Rusko je v pohotovosti a připraveno provést příslušná opatření, zatímco amerického prezidenta Nick Fury nabádá k posečkání. Proč taky hned tahat balistické střely, když má někdo číslo na jistou soukromou speciální školu na severu státu New York...

V té škole se zatím její obyvatelé baví po svém. X-Meni mají bojovku: najít a zamout ve vlastní škole svého vlastního nejhlavnějšího hlavouna. A přes veškeré záludnosti vrhané na ně podlým spolkem techniků i samotného neohroženého vůdce se jim nakonec daří, pravda za cenu škod na vybavení, ale Wolverine nikdy nebyl velký fanda jemného přístupu k věci.

Když je po celé té parádě, mají konečně mutanti čas nejen na oddych, ale i na vyposlechnutí nejnovějších špatných zpráv by S.H.I.E.L.D. Ta, kterou s sebou přináší obrovský ksicht plukovníka Furyho nepatří právě k nejpovzbudivějším. Vždyť kdo by slyšel rád, že starý nepřítel, o kterém se naivně domnívali, že by mohl dát chvíli pokoj, nadto když ještě nedávno táhl s nimi doslova za jeden provaz, se tváří, že začíná zase přemýšlet o ultimátním vyrovnání s lidskou rasou? Není divu, že X-Meni pořádně nevědí, co si o tom myslet, a raději se rozhodnou čekat, jak se situace rozvine dál.

Zpátky k Asteroidu M. Po zničení jejích lodí se všechny posádky staly čestnými Magnetovými hosty, avšak jak se zdá, ne všichni takové šlechetné gesto oceňuje. Vojáci, již předtím pronásledovali mutanty v ukradeném stroji, se nehodlají vzdávat své mise, a jejich vzájemná potyčka vyvrcholí mrtvými na obou stranách. Někdejšího mutantského teroristu číslo jedna to hluboce raní. Odešel sem, daleko od sporů lidstva a násilí, aby mohl konečně požívat klidného života, ale oba rody Homo mu přinesly opět svár až na práh jeho vlastního domova. Není se proto moc čemu divit, že dlouho nepřemýšlí nad našeptáváním svého nejnovějšího samozvaného poskoka, muže, jenž se představil jako Fabian Cortez, který ho vybízí, aby Magneto dal opět lidstvu pocítit svou železnou pěst, pokud má mutantský druh přežít...

Magneto zpravidla ví, jak se má lidstvu dokázat, kdo je tu pánem. Vrací se proto nad Atlantik, kde kdysi potopil sovětskou ponorku nesoucí jaderné hlavice, jež na sobě měly jeho jméno. Dnes by se mohly hodit pro změnu jemu. A co je pro vládce magnetismu snazší, než celý vrak vyzvednout z vody?

Celou operaci poněkud komplikuje náhlé objevení X-Menů, které poplach vyvolaný Magnetovým činem vytáhl od siesty. Bez otázek, bez možnosti vyřešit celou situaci jako rozumní mutanti za použití čistě verbálních argumentů se Xavierův tým vrhá do boje. A vše nasvědčuje tomu, že si nebude brát ani servítky, ani zajatce.

Zmaten takovou slepou útočností mutantů, jejichž ideály se ještě nedávno pokoušel sdílet, a do jejichž řad se počítal, si Magneto probije ústupovou cestu sledován Rogue, která se s ním pokouší jako jediná rozumně promluvit. Rozhovor by možná mohl v něčemu vést, kdyby se neobjevily ruské letouny, které X-Woman sestřelí, aby se vzápětí samy staly obětí jedné z nukleárních střel, které si vládce magnetismu bere coby suvenýr.

Zraněný hluboce na těle i na duchu přemýšlí Magneto zpět na Asteroidu M, co udělal špatně, že i dobré úmysly se vždycky obrátí proti němu. Záhy se hroutí následkem vážného zranění způsobeného Wolverinem v předcházejícím boji. Toho využívá Cortez, který mu nabízí, že ho pomocí svých schopností vyléčí a vyzývá svého vůdce, aby svěřil svůj osud do rukou věrného služebníka.

X-Meni zatím zoufale pátrají po Rogue, dokud je jejich mentor neuklidní, že si o ni nemusí dělat starosti. Magneto ji odeslal na Genoshu, kde se jí ujal nemocniční personál. Rogue však rozhodně není dopřáno klidného spočinutí. Sotva se probere, musí se vypořádávat se skutečností, že město je pod útokem Magnetových Acolytů vedených Cortezem. Překvapivý je fakt, že si přišli pro ni. Ovšem vzhledem k jejich metodám je dáma spíš v náladě rozbít jim čenich. Což by ji mohlo přijít pěkně draho, kdyby se tam neobjevili její přátelé, kteří okamžitě s nesmírnou ochotou využívají příležitosti pořádně si přastit do nějakých ošklivých hochů. Schyluje se k pravděpodobnému krveprolití.

Když v tom kde se vzal, tu se vzal, nečekám a nezván Magneto osobně, aby sice přiznal, že útok na Genoshu podnikli Acolyti bez jeho vědomí a souhlasu a není s nimi zcela zajedno co se týče použitých prostředků, ale že si za svými lidmi stojí a pokud si to s nimi X-Meni chtějí rozdat, budou muset jít i přes něho. Zároveň prohlašuje Asteroid M za otevřený všem mutantům, kteří touží po bezpečném domově daleko od lidské nenávisti a netolerance. Ale stejně jako je ochoten tam X-Meny přivítat s otevřenou náručí, nebude je váhat zlikvidovat, pokud se mu postaví do cesty.

A zatímco Modrý tým zírá na to, co se vlastně děje, v Xavierově institutu se jeden člověk právě nervově hroutí z pocitu viny. Je to Moira MacTaggartová, která prohlašuje, že za všechno, co se děje, může ona. A teď si vyberte.

Hodnocení:

---

Tohle je komiks, ze kterého by si mohli brát současní scénáristé příklad, že když se něco dělá, dá se to dělat i pořádně. A to i bez toho, aby byl z Magneta psychopat, z Xaviera hysterický podivín a z Cyclopse pako. Protože silnou stránkou tohoto komiksu, ostatně jako u valné většiny Claremontových děl, není v první řadě příběh, ačkoliv i jeho budování je majstrštykem, ale právě charaktery.

Není to vyprávění o zachraňování světa hrstkou okostýmovaných kašparů před jiným okostýmovaným kašparem, je to vyprávění o muži krutě vláčeném životem, který hledá mír, jen aby pochopil, že to není možné, aniž by se nevzdal všeho, oč usiloval a co byl. A ačkoliv on sám by to možná dokázal, jsou jiní, kteří mu to nedovolí a jsou schopni jakékoliv křivárny, pokud jim to napomůže k postrčení událostí žádaným směrem, v tomto případě do opětovné války Magneta proti lidem, do války, kterou si on sám vpodstatě ani nepřeje. Je to vyprávění o snu, jenž se mohl stát skutečností, kdyby mu někdo nezlomil vaz hned v počátku. Ten zlý tu tudíž není Magneto, ale Cortez, který je stejný parchant jako jeho jmenovec, přičemž ani v čistotě používaných metod si s ním nezadá.

Číst tenhle komiks zase po dlouhé době znamená nostalgii a stesk po starých postavách, stejně jako po časech, kdy běžně existovaly komiksy, ve kterých netekly hektolitry krve, a přece to bylo výborné. Ani Forever to moc nevytrhne, protože je to osamělý výkřik v moři škváru, u něhož existuje opodstatněná obava, že už to lepší nebude.