Scénář: Duane Swierczynski
Kresba: Ariel Olivetti
Vyšlo: Červen 2008

Druhá fáze války započaté v Messiah CompleXu pokračuje! Není nic lepšího než se zase setkat se starým kamarádem z války, zvlášť po tolika letech. Můžete zanadávat na blbý dny, co jste spolu prožili, rochnit si v těch slavných dnech a kopnout do sebe pěknou řádku piv na zadní verandě při pozorování slunce západu. Ale Cable ne. Protože jeho starý kamarád z války se ukázal se zprávou, že všichni jeho drazí jsou mrtví. Boje jsou u konce a oni jsou ti jediní, co zbyli na straně poražených. A jako by toho nebylo dost, Bishop, jejich dřívější spojenec, dělí jen jediný výstřel od jeho cíle: zabití dítěte a vymazání posledního ždibce naděje mutantsva. Všechny bitvy, ve kterých Cable zvítězil, neznamenají nic. Protože najednou, o všechny ty roky později, mu doopravdy hrozí, že válku prohraje.

Děj:

Říci, že Cable na nového příchozího čumí jako puk, by bylo značné podhodnocení situace. Snad ani vyvoraný potkan neumí takhle vyvalit bulvy jako postřelený mutant, když v dotyčném chlapovi poznává svého někdejšího kolegu Sama Guthrieho - Cannonballa. Navzdory očekávání však není nadšen. Něco je totiž zřejmě špatně.

Nicméně Sam se zdá překvapen jediným, a to že Nathana nachází v na místní poměry poměrně luxusním bytě s půvabnou blondýnou, která ho sleduje dosti pohoršeným pohledem (ono se jí není moc čemu divit). V první chvíli ji X-Man považuje za Cableovu chráněnku, než ho nedobrovolný pěstoun vyvede z omylu a vytáhne zpoza sebe mimino.

Pro Sama to musí být dost zvláštní pohled. Sám o třicet let zestárl a Cable a dítě tu před ním vypadají téměř stejně, jako když se kdysi rozloučili s X-Meny. Vykoktá něco o tom, jak je nádherná (otázka, myslí-li to upřímně). Pak jeho pozornost odvede Sophie, která se ho ptá, zda je voják, stejně jako Nathan. Odpověď zní, že něco podobného... kdysi dávno.

Do bytu nemá šanci dolehnout mohutná exploze, s níž se Bishop vypořádává s truckem předtím umístěným na Cablea. Jeho podezření se potvrzuje. Žádná těla, žádné známky toho, že by tam mutant s holčičkou našli smrt. Policistovi dochází, že může být poměrně slušně namydlený, neboť co by bránilo Cableovi přesunout se v čase kdoví kam? Přesto si potřebuje být na stopadesát procent jistý, než se vydá hledat je jinam. A kam si jít pro informace? Nejlépe tam, kde to všechno začalo, do bistra na rohu, kde pracuje Sophie.

Vpadne tam s veškerou elegancí bourací koule a okamžitě si vyhmátne kuchaře a zřejmě i vedoucího téhle putyky, aby si s ním popovídal.

Rozhovor je v tuto chvíli veden i v Sophiině bytě, kde popisuje Sam Nathanovi současnou situaci. A jeho slova nezní právě povzbudivě. Ostatní X-Meni (a nejspíš mutanti obecně), jsou mrtví. Zbyl jen on a teď tu jsou i oba časoví skokani.

Jeho slova se Cableovi v nejmenším nelíbí. Kompletní vymření či vyhubení v průběhu jediné generace následovat nemělo, když to dítě přežilo. Něco se ošklivě pokazilo, ale zatím nemá tušení, co to mohlo být.

Cannonball zatím líčí, jak Bishop zmizel záhy po něm s cílem zjevně jasným, ale oni nebyli schopni prvního mutanta varovat, neboť pro ně nebyl způsob, jak ho najít. Bishop však nějakou cestu našel, jak se zdá, a právě to je teď Cableovou největší starostí.

A když už je řeč o Bishopovi, ten se evidentně dobře baví. Dá-li se nazvat zábavou držet proplešatělého kuchaře hlavou dolů nad zapnutým drtičem odpadků ve víře, že by ho to mohlo přinutit říci něco zajímavého.

Zatím z něj vysypal jen přehršli nadávek a odkazů na vedení. To slyšet nechce. Chce slyšet víc o té číšnici, která se neukázala v práci, ačkoliv dovolenou si nepsala. Blížící se zvuky drtiče mu vynese kýžený cíl: chlápek nejen že dodá jméno a adresu, ale dokonce slíbí, že mu vlastnoručně nakreslí mapu.

Osvěžen sklenicí pití od Sophie může Sam odpovědět na Cableovu otázku, jež se pro Summersovi junioru v tuto chvíli zdá ze všech dotazů, již by na X-Mana rád měl, nejpřednější: jak je našel on?

Odpověď má jméno Cerebra. Mutanti si její pozůstatek upravili k obrazu svému, aby ji mohli používat i ti, co nemají psychické schopnosti, poté, co zemřel jejich poslední telepat. Sam u přístroje strávil dlouhé smutné roky monitorováním výskytu a pohybu mutantů po celém světě. Díval se, jak kolem něho jeden po druhém mizí... až zůstal jako jediný. A dost možná to jediné, co ho drželo při životě a zdravém rozumu byla bláznivá víra, že se Cable opět objeví a on mu bude moci být ku pomoci. Jeho životem se stalo čekání ve skrytu na spasitele, díky jemuž možná jednoho dne procitne a vše, co se událo, nebude ničím víc než zlým snem.

A právě před chvílí našel po návratu z výpravy za potravou na obrazovce svítit dvě značky. Nejsilnější signál sledoval tiše doufaje, že je to Cable. A nemýlil se.

Samovi se naplnil smysl posledních třiceti let, ale přesto si nemůže odpustit údiv, proč je druhý mutant ještě tady, když mu za zadkem čmuchá Bishop s prstem na spoušti? Proč se znovu neuklidil do jiné doby?

Nathan mu krátce vysvětlí, jak je to s jeho poškozeným skokovým mechanizmem. S pohledem upřeným z okna se X-Man ptá, kde je Bishop teď. Sophie ho informuje o policistově zajetí a dodává, že vzhledem k tomu, kdo se ho zmocnil, není pravděpodobné, že by si s ním ještě někdy museli dělat starosti. Jak však Cable podotýká, to nezná Bishopa.

Ano, toho černého chlápka s emkem na obličeji, který si to šine přímo k jejímu bytu sledován dožranými členy Turnpike Authority, jejichž zřejmým záměrem je vyrovnat účet za pobité kolegy. Lze říci, že začínají být více než otravní. Na obtěžujícího komára vezmete Raid. Na obtěžující smečku zabijáků Bishop zvolil méně konvenční způsob - trošku uspořené energie. Nic se nebude stavět do cesty jeho úkolu.

Cable to ví stejně dobře jako Bishop sám a rovněž ví, že nemůže zůstat na místě ani o chvíli déle, přestože je zraněný a musí využít nemalé Samovy pomoci, aby se dokázal vůbec postavit na nohy. Bývalý kolega mu nabízí, aby se spolu vrátili zpět do někdejší x-menské základny, ale druhý mutant odmítá. Než podnikne cokoliv dalšího, musí zjistit, jak ho jeho pronásledovatel vystopoval, jinak si ani on, ani holčička nebohou být nikdy jisti svým bezpečím. A on jí nechce připravit život neustálého štvance.

Jeho větu náhle přeruší zvuk oběma velice dobře známý; zvuk bioenergetické střely, Bishopovy trademarkové zbraně. Oba muži si vymění všeříkající pohled, jehož význam by se dal slovně opsat velmi neslušným termínem.

Sam naléhá na Cablea, aby zmizel. On si tu hodlá očkat se starým kámošem prohodit pár slov. Nedbá varování, že Bishop se nebude zdráhat ho zabít. V sázce je život dítěte. A pro něho je to jediný způsob, jak procitnout z té příšerné noční můry. Cable jen skloní hlavu. Cannonball mu proto ještě připomene, že je díky svým schopnostem prakticky nezničitelný. K němu se přidá Sophie s nabídkou auta, jímž by se mohli dostat odsud. Oba muži se tedy loučí s tím, že se opět shledají, a mutant s dítětem nasedají s blondýnkou do vozu.

Cílovou destinací má být New York, přesněji řečeno to málo, co z něho ještě zbylo. Sophie se v průběhu jízdy vrátí ke slovům starého X-Mana o jeho nezničitelnosti a ptá se Cablea, jestli náhodou o něm neplatí to samé. Vždyť na vlastní oči viděla, jak přežil přímý zásah truckem. Na to jí Cable připomene střely, které z něj včera vytahala, a doporučí jí, ať raději dává pozor na cestu.

Přede dveřmi domu, kde načas pronásledovaná dvojice našla útočiště, se setkávají další dva známí ze starých časů. Bishop se Cannonballa snaží přesvědčit, aby mu šel z cesty. Je znát, že s ním nechce bojovat, neboť vše nasvědčuje tomu, že by to nevyhnutelně skončilo smrtí jednoho z nich.

Navzdory tomu Cannonball odmítá poslouchat. Koneckonců... kdo tady zradil X-Meny? Ale to už je dávno ve vzduchu a po náletu na Bishopa ulicí otřese exploze, která za sebou zanechá slušnou brázdu v asfaltu vyoranou policistovou zadnicí.

A Cannonball už nalétává znova. Marný je Bishopův řev, aby ho sakra vyslechl. Účinkem se míjí rovněž vysvětlování, že to všechno kolem má na svědomí právě přežití toho dítěte.

Kde nestačí slova, hovoří zbraně. A Bishop není typ, který by se dal jen tak mlátit, proto vzápětí po svém soupeři spustí palbu.

Auto zastavuje na polorozpadlém mostě a Cable vystupuje ven, aniž by dal zmatené Sophii důvod svého jednání. Zdá se však, že ho nezná ani on sám. S očima upřenýma na ohnivou čáru nad obzorem, která značí Cannonballovu dráhu, se snaží přemýšlet. Přemýšlet, jestli by se dokázal přesunout v čase zpět. Získat jeden den, který by všechno změnil.

Názorně předvádějící, jak je v letu skutečně nezničitelný, prohání se Sam Guthrie po obloze. Rovněž on přemýšlí a své myšlenky formuje do slov. Do slov o třiceti letech na rozjímání o tom, co Nathan vlastně udělal, a bolesti, jež způsobil. A zezdola Bishop pokračuje ve výčtu hrůz, jejíž hlavním příčinou se má jednou stát dítě v Cableově držení. Pro začátek smrt miliónu lidí. Načež se rychle uklízí před dalším nízkým průletem.

Nicméně Cannonball je opatrný. Dobře ví, že Bishop by mohl velmi snadno využít energii, s níž ho smete, proti němu. Malou přestávku využívá policista k tomu, aby X-Mana postavil před morální dilema: zmáčkl by spoušť, kdyby věděl, že tím může zachránit milión živých bytostí?

Zdá se však, že Cannonball ho vůbec neposlouchá, nebo možná poslouchat ani nechce. Věnuje se totiž úvaze, že pokud by srazil Bishopa dost tvrdě, nemusel by se už odvetné akce obávat. A jako meteorit udeří přímo na muže pod sebou.

Uprostřed ulice je díra a uprostřed té díry na první pohled vyšachovaný Bishop. Sam se cítí bezpečný přiblížit se k němu, když se na robotické paži rozevře malá záklopka a ze dvou otvorů, již skrývá, vystřelí nám již známá chapadla. Jedno z nich prorazí skrz Cannonballovo tělo a po cestě mu jen tak mimochodem vyrve srdce. Umírající mutant se zmůže už jen na jedinou otázku: proč?

Bishop si dovolí jen kratičký moment, kdy se v jeho mysli vynoří obraz nevlídného koncentračního tábora obehnaného ostnatým drátem, za nímž lze rozeznat smutné stíny postav s všeříkajícím tetováním v podobě písmene "M" přes pravé oko... stejnou značku, jako má na tváři on. A tak poslední slova, která Cannonball na tomto světě slyší, je "Abych tě zachránil." Pak se zhroutí do kaluže vlastní krve.

Hlavní výhrou v této bitvě je život. Nicméně se nezdá, že by z toho byl Bishop radostí bez sebe. Vstane a ještě chvíli postojí nad tělem muže, po jehož boku kdysi bojoval v řadách X-Menů.

Zda mohl Cable ze svého místa vidět, jak střet skončil, se můžeme jen dohadovat. S dítětem v rukou klečí u okraje trhliny v mostu a melancholicky zírá dolů. Sophie přijde za ním. Stále věří, že je dobrý muž a pokud utíká, musí mít proto zatraceně dobrý důvod. Proto mu nabízí, že ho vezme, kamkoliv jen bude chtít, stačí říct. Cableova odpověď je však slovem muže: rozhodl se přestat utíkat.

Hodnocení:

Charlie the Dragon:
Zdá se, že Cable začal kvalitativně stoupat pomalu, ale možná stále vzhůru. Když jsem si ho po počátečním prskání z prvního prolítnutí přečetl ještě jednou a pořádně, nemůžu mu upřít plusové body v kategoriích, kde se ještě pořádně neprojevil. Není to ale zásluhou Summerse mladšího osobně, ta postava je stále ještě neuvěřitelně plochá a nezajímavá. Naproti tomu Cannonballův part je napsaný velice kvalitně a hlavně Bishop, ač pořád má své hejno masařek, opět jedná tak, že mu uvěříte důvody, proč to dítě chce sejmout. Což mu, popravdě řečeno, schvaluju a titul "zrádce" mu dle mého přísluší jen stěží. Ale to, že sejmul Sama, mě stejně dožralo. A stále to nemění nic na faktu, že ta postava je zmršená až žalovatelně.

Ke kresbě se najde výhrad pouze pár. Tou největší je asi dost děsivý cover, který co do ošklivosti předčí i ten s Bishopovým zadkem. A taky by mě zajímalo, na koho probůh dělal Forge ty robotické pazoury, protože ta Bishopova je majitely, který je sám o sobě korba, nepřiměřeně velká.Cannonballovy potápěčské okuláry mě rozesmály, což tedy není jeho vina. Nemluvě o úvahách, jestli si tím plamenem náhodou nepřipálil vlasy. Ale to jsou detaily. Ztvárnění opět kolísá od téměř realistických a nesmírně zdařilých figur k takovým, které vypadají jako posádka ú ef ó, zejména chudák Sophie dopadá chvílemi dost žalostně. Ale z globálního hlediska to není nic, na co by se nedalo dívat.

Docela by mě zajímal význam onoho výroku na Cableovu adresu, který při bitce vyřknul Cannonball, ten o tom, že měl třicet let na přemýšlení, kolik bolesti způsobil. Ale to se třeba dozvíme. V každém případě pohled do budoucna konečně začíná vypadat poněkud růžověji a zdá se, že to snad ještě začne být zajímavé.

Changer the Elder:	Charlie the Dragon:	Coldbone:
-nehodnotil-		-nehodnotila-