Marvel Ultimate Alliance

Opravdu si nemyslím, že by bylo na škodu, kdyby nám u Activisionů předkládali takhle sympaticky jednu X-menskou hru ročně, obzvlášť když se jedná takovýhle kalibr. Nebudu chodit kolem horké kaše a řeknu rovnou, že oba díly Legends považuji za nejlepší mutantské hry vůbec a tenhle jejich "bratříček", postavený na stejném základu, mě v mém dojmu jen utvrzuje.

Byl jednou jeden záporák...
Tentokrát však nejde o krk jen X-menům (i když do těch se tu mlátí asi zdaleka nejvíc, kdo viděl video Doom's Day mi dá za pravdu), ale celému marvelovskému ansámblu. Doktoru Doomovi totiž tak nějak hráblo v titanem obložené makovici a jako každý správný záporák touží vládnout světu. A jak toho docílit lépe než tím, že se stane bohem?

Hlavní vlajku s cedulí ohrožených druhů tak mají pánové z Asgardu, tedy Odin a spol. A co musí udělat zbytek superhrdinů? No samozřejmě vytáhnout je z maléru.

Že se tentokrát jedná o paletu víc než rozmanitou snad zmiňovat ani nemusím. Celkem je ve hře přes sto postav, hratelných pak kolem dvaceti (opět záleží na zvolené platformě). Příjemnou vlastností je, že hned od druhého kola si můžete zvolit plně x-menský tým. To první s Kapitánem Americou, Thorem, Spider-manem a Wolverinem snad nějak přežijete. Krom rosomáka je tu ještě Storm, Iceman a Deadpool.

Aby si nepřipadali ošizeně, zmíním i ostatní hratelné hrdiny. Vlní se tu Elektra , dá se sestavit kompletní Fantastic Four, v průběhu hry si můžete po kouskách sesbírat Daredevila a Black Panthera (kterého si nejmenovaný admin bral do týmu jen proto, aby ho mohl hodit do lávy, do propasti, nebo jinam...muhaha!), za odměnu se k vám přidá Dr. Strange a Ghost Rider, po dohrání hry i Nick Fury.

S ostatními X-meny se tu ovšem setkáte taky, alespoň s většinou. Abyste měli kompletní představu, tady máte krátkou tabulku:

S těmi poznámkami si vážně legraci nedělám, některým X-menům se opravdu během hry budete muset postavit. Nejsou to nijak závratně nezvladatelní oponenti, ale dokážou lézt na nervy.

Ve spárech možností
Hra samotná se jako v obou předchozích případech dělí na pět dějství, přičemž zhruba na konci třetího Doom získá, co chtěl, a vy musíte po dvě další žehlit malér. Krom rozmanité plejády řadových nepřátel, kteří se velikostně pohybují od pár decimetrů do pár metrů, si musíte poradit jednou za čas i s něčím silnějším. Většinou to není tak hrozné, ale občas je to o zuby.

Co mile překvapí je solidní variabilita. Zatímco v obou prvních hrách byly souboje s bossy lehce uniformní, tady to tak jednoduché nebude. Co platí na menší typu Dooma a Lokiho (tedy tlouct, tlouct a ještě jednou tlouct), s tím u obrů kategorie Kraken nebo Galactus lehce nevyjdete. Hra vám velice sympatickým systémem sdělí náhodně zvolenou kombinaci ze čtyř kláves, které musíte stisknout včas tak, abyste uspěli.

Tuto a podobné kombinace můžete využít i k účelu, na kterém jsem se solidně zabavil - ke zrekvírování zbraní. Libovolného řadového protivníka, pokud má něco v ruce, můžete obrat o jeho kyj, meč, sekeru...jak je libo. Občas se to docela hodí a někdy vám hra sama vypomůže tím, že zbraně nechá někde jen tak ležet volně k sebrání. A i kdyby to na útok nemělo efekt (jakože má a ne zrovna malý), vidět Storm, kterak se s gustem ohání palicí dvakrát větší, než je ona sama, to je pohled pro bohy. Tedy pokud na Asgardu nějací zbyli.

Dalším příkladem je fakt, že u některých úkolů si můžete zvolit, zda je splníte, nebo se na ně vykašlete. Hra vám to pak úplně nakonec pěkně sesumíruje a řekne, co jste napáchali. Mě se povedlo jen způsobit mutantský mor (což jsem naštěstí napravil vzápětí), poštvat proti sobě Dark Phoenix a nechat zabít Lilandru Neramani. To není tak zlé, ne? :)

Mimo nových zlepšováků má hra samosebou i některé starší pěkné vlastnosti typu dialogů mezi konkrétními postavami a podobně. Dokonce i starý známý háček jménem samomluva (sešly se dvě stejné postavy a nerušeně konverzovaly, jako by se nechumelilo) se povedlo téměř vyhubit.

Verdikt
Perfektní hra, která není hardwarově zas tak dramaticky náročnější než o rok starší Legends II a nabízí skvělé možnosti zábavy. I když ji jednou dohrajete, opravdu pochybuji, že (jestli tedy nešvindlujete a nehrajete podle návodu) dokážete na první pokus najít všechny bonusy v podobě konceptů a komiksových obálek, takže směle znovu do toho. Pokud k tomu připočítáme i opět kvalitně vypiplané videosekvence (ukázka níže), dostanete skvělou hru, po které stojí za to sáhnout. Ovšem dáváte-li přednost čistě pouze a jen X-menům, radši si přeci jen zvolte Rise of Apocalypse.

Související odkazy:
Klip: MUA - Doom's Day

Klip: MUA - Nightcrawler