
X-men.
To je slovo, které se od července 2000 skloňuje nejen mezi fanoušky komiksu, ale i filmu. Trvalo hodně dlouho, než tenhle čtyřicet let starý komiks zfilmovali a nedá se říci, že by v celý projekt moc lidí (včetně fanoušků série) věřilo. Několikrát skončily veškeré pokusy fiaskem. Film to ani přes veškeré snahy (a že jich v průběhu 90. let bylo) nedotáhl nikdy dál než k preprodukci. Zdálo se, že projekt bude provázet nekonečná smůla. A když se konečně v závěru milénia ukázal projekt, který se zdál, že to dotáhne do konce, studio to "povoralo" obsazením komorního režiséra a prakticky neznámých herců.
A nakonec se z něj stal jeden z nejdůležitějších kousků žánru sci-fi a nejpodstatnější komiksová adaptace vůbec. Kde by teď byl Raimiho Spider-man, Leeův Hulk či Daredevil, Fantastic Four nebo Iron Man? (Fakt, že u některých by byla neexistence asi lepší, teď pomineme, áno?)
Odpověď zní, že nikde. Nebo alespoň ne tak daleko. Po krachu komiksových adaptací všech možných stájí nikdo nevěřil, že komiksy jsou něco víc než malovaná infantilní zábava.
Režiséru Singerovi (o kterém se, hlavně mezi skalními příznivci mutantů, taky nevyjadřovalo nijak hezky) se ovšem nejen podařilo vzkřísit zmírající filmový žánr a odstartovat obrovskou vlnu zájmu o tenhle druh kinematografie, ale krom popularity filmu mezi fanoušky i laiky způsobil něco, co se jen tak nevidí - i ti, kteří o Homo Superior předtím v životě neslyšeli najednou sáhli po komiksové předloze (Vím o tom svoje, patřím k téhle sortě taky...).
Jenže stejně jako změnil řady čtenářů, výrazně ovlivnil i autory samotné. Po celkem neslavných 90. letech se v komiksovém mainstreamu najednou začaly hýbat mrtvé vody: kreslíři i scénáristé jako by začali brát své placaté svěřence víc vážně, zasadili některé do reálnějšího světa. X-Meni získali nové (nekanárkovité) uniformy a dotáhly se některé nesrovnalosti ve fyzikálních vlastnostech schopností. A řekněme si upřímně, k tomu by, nebýt filmu, asi nedošlo.
Režisér totiž pojal svůj projekt realisticky. Místo aby se pokoušel zobrazit nemožné, upravil si zobrazovaný materiál podle svého a nestaral se, co na to řeknou fanoušci (jediná jeho reakce je filmová hláška o žlutém spandexu). Opomíjení fandové ho za to na internetu celkem slušně seřvali a dlužno dodat, jako zdroj pobavení pro polovinu štábu to fungovalo.
Realismus je však sice hlavní silná, ovšem i slabá stránka filmu. Odchylka od komiksu je u některých věcí bolestně znát, hlavně co se uchopení postav týče. Ale o naprosto přesné převedení reality komiksových okének na plátno tady stejně nešlo.
Celý film je jaksi mimo kteroukoli komiksovou realitu (v rámci marvelovského číslování má přidělené své vlastní, i když dost nešikovné číslo - Země #2000714, obecně se mezi fanoušky nazývá movieverse). Xavierova škola je především škola a z velkého superhrdinského týmu zbyli u X-menů tři stateční (Cyclops, Jean Grey, Storm) plus náčelník Holá hlava - rozumějte Xavier osobně. Na začátku se setkáváme s Loganem, který je jako tulák bez minulosti přijat do školy. Z jeho pohledu nám scénáristé předloží veškerá potřebná fakta o svém světě i lehce uvěřitelný (pominete-li fakt že ten umí to a ta za tohle) děj.
Magneto, který již v dětství zažil jednu rasistickou čistku, nehodlá dál přihlížet nepřátelství vůči svému druhu a jakožto ochránce všech mutantů hodlá udělat s nadvládou lidí krátký proces. V McKellenově podání to přitom působí neuvěřitelně živě. Ani další herci nijak výrazně nezaostávají: Patrick Stewart se látkou prokousal zkušeností sobě vlastní a Annu Paquin jsem místy podezříval, že jí režisér za kamerou snad vyhrožuje oprátkou, jak působila vyděšeně (výjimečně to bylo i na místě)...
A Hugh Jackman? To je kapitola sama pro sebe. Sice neodpovídá zrovna vzhledu svého komiksového předobrazu (musel by si zlomit nos a zakrsnout o nějakých třicet čísel), je to Wolverine jak se patří. Věřte mi, daleko víc byste řvali hrůzou, kdyby na jeho místo nasadili někoho z původně zvažovaných adeptů.
Za odstavec by však stál prakticky každý člen ansámblu - ať už je to Famke Janssen coby Jean (nevím jak dalece to byl úmysl, ale ta je shodou okolností celkem dost komiksová), Ray Park, který vyměnil sithskou róbu za Toadův jazyk, profizápasník Tyler Mane, který je coby Sabretooth správně naježený, James Marsden, kterého jsem bez vizoru posléze málem nepoznal, začínající Shawn Ashmore, který jako jediný z mladých mutantů ve vedlejších rolí přelezl i do obou pokračování, nebo Rebecca Romijn-Stamos, při pohledu na níž dost dobře nemůžete jinak než smeknout před prací maskérů a její trpělivostí nechat to na sebe hodiny a hodiny patlat.
Ovšem v porovnání se svými sequely praští do očí jinakost tohohle snímku. Původní X-Meni nebyli točení jako vysokorozpočtový letní trhák, ale prostě jako komiksová adaptace, která může (ale také nemusí) nést ovoce. Celý film tak působí zvláštní komorní atmosférou, ne zcela nepodobnou fanouškovským filmům (což neberte jinak než jako hlubokou poklonu). Herci, na kterých je vidět, že do svých rolí ještě potřebují dorůst (myšleno dostárnout), se na filmu participovali se zápalem, který je záviděníhodný, zvlášť když vezmete v úvahu fakt, že nikdo z nich není fanoušek komiksů a dost velká část o nějakých X-Menech v životě neslyšela. (a participovali se i mimo plátno - incidenty typu Maneovy "bedny od jablek" nebo nepřekonatelné překážky v podobě půlmetrové cihlové zdi se staly legendárními.)
Nevím jak, ale s hudbou Michaela Kamena to dotváří jakousi nostalgickou vzpomínku na skvělé sci-fi staré doby. Což je u filmu, který je přechodníkem mezi starými a novými komiksovými adaptacemi, celkem pozoruhodné. Bohužel ze stejného důvodu (tedy proto, že to není blockbuster) vyšel z postprodukce o půl hodiny kratší.
Ale i tak nakonec přinesl do kapes studia i tvůrců téměř 300 milionů a tak se i přes všechny své nedostatky (běžnému diváku neviditelné, jen komiksofil si občas posteskne) řadí mezi komiksové legendy. Těch pětaosmdesát je tedy naprosto na místě.
Další hodnocení:
| Redakce | Recenzent | Skóre |
|---|---|---|
| Moviezone.cz | kOCOUR | 90% |
| X-MenCZ.net | Changer the Elder | 85% |
| Cinema | František Fuka | 80% |
| -- | Tomáš Vyskočil | 80% |