Autor: John Powell
Vydavatel: Varése Sarabande
| #XY | Název | Ukázka | Stopáž | |
|---|---|---|---|---|
| #01 | 20 Years Ago | MP3 | 1:10 | |
| #02 | Bathroom Titles | MP3 | 1:09 | |
| #03 | The Church of Magneto/Raven is my slave name | MP3 | 2:40 | |
| #04 | Meet Leech, Then off to the Lake | MP3 | 2:37 | |
| #05 | Whirlpool of Love | MP3 | 2:04 | |
| #06 | Examining Jean | MP3 | 1:12 | |
| #07 | Dark Phoenix | MP3 | 1:28 | |
| #08 | Angel's Cure | MP3 | 2:34 | |
| #09 | Jean and Logan | MP3 | 1:39 | |
| #10 | Dark Phoenix Awakes | MP3 | 1:45 | |
| #11 | Rejection is Never Easy | MP3 | 1:09 | |
| #12 | Magneto Plots | MP3 | 2:05 | |
| #13 | Entering the House | MP3 | 1:18 | |
| #14 | Dark Phoenix's Tragedy | MP3 | 3:18 | |
| #15 | Farewell to X | MP3 | 0:30 | |
| #16 | The Funeral | MP3 | 2:52 | |
| #17 | Skating on the Pond | MP3 | 1:12 | |
| #18 | Cure Wars | MP3 | 2:57 | |
| #19 | Fight in the Woods | MP3 | 3:06 | |
| #20 | St. Lupus Day | MP3 | 3:03 | |
| #21 | Building Bridges | MP3 | 1:16 | |
| #22 | Shock and No Oars | MP3 | 1:15 | |
| #23 | Attack on Alcatraz | MP3 | 4:36 | |
| #24 | Massacre | MP3 | 0:31 | |
| #25 | The Battle of the Cure | MP3 | 4:20 | |
| #26 | Phoenix Rises | MP3 | 6:29 | |
| #27 | The Last Stand | MP3 | 5:29 | |
| Celkový čas: | 61:27 | |||
Na soundtracích k sérii X-men je působivá zejména jedna věc: ačkoli si k sobě každý připoutal jiné jméno skladatele, mají všechny heroický orchestrální náboj, který k sérii prostě sedí. Tenhle není výjimka, spíš naopak. Powell tu prokázal snad nejméně ze svého obvyklého repertoáru, a ačkoli občas zavzpomínáte na autorův Slepičí úlet (samozřejmě jen pokud ho znáte), je to spíš podobným využitím nástrojů. Powell se v X3 totiž spíš připodobnil ke svému předchůdci, Johnu Ottmanovi.
Na něj symbolicky odkazuje lehkou variací na jeho Suite for X2, které si můžete všimnout ve skladbě Whirlpool of Love. Kde se ovšem liší je využití main themu jako takového. Zatímco Ottman byl v tomhle ohledu poněkud zdrženlivější, Powell si hraje v mnoha variacích (dlužno dodat že v trefných variacích).
Díky tomu skladby nezní stejně, ačkoli třeba v bitevních scénách (The Battle of the Cure, Fight in the Woods, Attack on Alcatraz) je využíváno stejné jádro.
Powell přináší do série také jeden nový prvek: sbory. Perfektně gradují celou zápletku Dark Phoenix. Zatímco někde fungují jako temný, nízký hlas v pozadí (Logan and Jean), jinde se naplno rozhoří a vytvářejí tak skvělou atmosféru (Phoenix Rises). Je to hlavně jejich využití, které dělá z tohohle soundtracku jeden z nejlepších Powellových kousků.
Poslední skladba, The Last Stand, pak víceméně celou atmosféru shrne, podtrhne a sečte. Main theme, zpočátku pomalý a nenápadný, se v polovině strhne s plnou silou a vystihne tak celý původní námět. A v závěru tak završuje trilogii lépe, než samotný film.
6.07. 2006