Erik Lehnsherr, MAGNETO
Celé jméno: Erik Magnus Lehnsherr (případně Max Eisenhardt)
Obvyklé kódové jméno: Magneto
Aliasy: Stvořitel, Eric the Red, Grey King, Michael Xavier, Bílý král (White King of the Hellfire Club),...
Poprvé se objevil v: X-Men #1 (1963)
Stvořitelé: Jack Kirby, Stan Lee
Poznávací znamení: Helma, co mívá na čele plácnutou jakousi parodii na chrousta a umí se nesmírně komicky ksichtit
Schopnosti: Manipulace s magnetickým polem Země, díky čemuž dokáže ovládat kovy
Stejně jako má Profesor X od svých dvaceti hlavu jako koleno, jeho přímý protějšek Magneto zhruba stejnou dobu trpí na frizůru staříka v letech. Polák s bílými vlasy, úchylka na dlouhé pláště v červené až vínové barvě, těsná helma s parohatým chroustem mezi očima... to ale není to, co při zmínce o Magnetovi projde hlavou jako první.
Říká se, že každý padouch je hrdinou svého vlastního příběhu. V rámci X-Menů neexistuje nikdo, kdo by tuhle definici vystihoval přesněji.
Magneto je nejstarší 'záporák' x-menské série - Xavierův protějšek, nejlepší přítel a nemesis v jedné osobě provází tým od jeho prvního čísla. Od svého prvního výstupu se však notně změnil; od charakteru přes schopnosti až po vlastní jméno.
Původně to byl jen další tuctový padouch právě spuštěné superhrdinské řady - maniakálně se chechtal, chtěl ovládnout svět, pak mu X-Meni naplácali helmu a poslali ho domů. Takhle to s menšími obměnami (s Bratrstvem zlých mutantů nebo něčím podobného kalibru) trvalo dost dlouhou dobu.
Ale pak se objevil někdo, komu došlo, že takhle to nestačí (a koho nebudeme jmenovat, protože byste zas řekli, že mu nadržujeme). Ten někdo, mající moc komiksového scénáristy, odhalil, že má Erik Lehnsherr pod svým úchylným blembákem víc věcí, než jen švába na čele. Zásadním obratem se stala především mutantova zkušenost coby jednoho z mála těch, kdo přežili nacistický tábor Auschwitz-Birkenau. Jeho motivace tak najednou nabrala zcela jiný směr.
Magneto se postupně měnil z pošahaného maniaka v x-menský protipól jiného kalibru. Čím více se odkrýval jeho příběh, tím spíš se z něj stával odhodlaný bojovník za práva mutantské rasy, svým způsobem stejný jako X-Meni. Jediný rozdíl mezi nimi byl v tom, že mu chyběl jejich nadhled a naivita, kterou naopak vyvažoval neustálý stín Holokaustu a strach z toho, že by se tyhle staré způsoby eliminace menšiny mohly jednou vrátit.
Časem dokonce převzal Xavierovo místo a stal se ředitelem Institutu pro nadanou mládež (poté, co si ten první udělal menší zálet do vedlejší galaxie). Přijmout takovou roli mu nedělalo problém a nepřekvapí proto snad, když řeknu, že ve spoustě alternativních realit ji zastává celkem s přehledem i trvale.
Získal si důvěru druhogeneračního týmu (Storm, Rogue & co.) stejně jako nově ustanovených New Mutants (Cannonball, Mirage & co.), kterým byl učitelem. Tehdy se sblížil hlavně s Rogue, která si, sama coby přeběhlý ex-záporák, dovedla nejlépe vžít do jeho kůže.
Ale i tak se vždycky nějak vrátil zase na druhou stranu barikády. Vrtochy osudu (a scénáristů) způsobily, že v jednu chvíli bojoval Wolverineovi po boku, jen aby ho v zápětí málem zabil, když mu vyrval adamantium z těla.
Díky své popularitě je jedním z těch, u kterých Marvel vyhlásil nad scénáristy jasné "nezabiješ". Stejně jako jiní tací ovšem zemřel tolikrát, že se v tom začíná dělat binec. Výmluvy na to, jak přežil, už čítají robota, dvacetiletý klon (jmenoval se Joseph, byl regulérním členem X-Menů a přiváděl Gambita k šílenství), Xornovo dvojče, které předstíralo že předstírá... a tak dále. A stejně jako spousta jiných "favoritů", i jeho potkalo celkem dost scénáristů, které by potkat pravděpodobně v životě nechtěl.
Ovšem fakt, že se i navzdory tvrzení některých o tom, že patří do starého železa spolu s jeho autory, stále drží jako nejprominentnější a nejvýraznější oponent X-Menů až dodnes, nakonec vypovídá celkem stručně a jasně sám za sebe. Vás nechám, ať si ho přeberete dle libosti.
A jen tak na okraj... Pokud vás zaráží, že je Lehnsherr nějak podezřele svalově disponovaný, zvlášť na někoho, kdo se narodil ještě před druhou světovou (věk se v Marvelu zásadně neřeší in-real-time, ale mělo by mu být kolem pětašedesáti), není to jen obecnou komiksovou úchylkou prezentovat jak hrdiny tak padouchy tímhle způsobem. V jeho případě si to autoři dovedli obhájit. Byť jsou s Xavierem staří přátelé a prakticky vedle sebe dospěli, Magneto je fyzicky dobře o polovinu mladší (s výjimkou movieverzu). Důvod se většinou realitu od reality liší, ale záminku si scénáristé umí najít vždycky. Z čehož má Gambit pochopitelně psotník.
Alternativní verze v komiksu:
Filmy a seriály:
Nejsou k dispozici
Země #161 (X-Men Forever)
Vzhledem k tomu, že Magneto zemřel v průběhu událostí v závěru X-Men #3, představuje se zde pouze ve formě hologramu a vzpomínek Charlese Xaviera.
Země #811 (Days of Future Past)
V neutěšené době, která nastala po zavraždění senátora Kellyho, kdy sentinely převzaly kompletní kontrolu nad zemí a mutanti jsou buď zabíjeni, nebo odsouváni do koncentračních táborů, se Magneto pokouší v chaosu a troskách někdejší slávy lidské rasy najít svou dceru Wandu. S pomocí Wolverinea a Jubilee ji nakonec nalezne ve spárech Hellfire Clubu, jenž její síly používá k vyvolávání přírodních katastrof. Ačkoliv se ji v nastalé bitvě podaří osvobodit, Wanda nakonec umírá v náruči svého otce.
Po úrazu v bitvě se stal z Magneta mrzák odkázaný na kolečkové křeslo a další vězeň v jednom koncentračním táboře. Tam se pustí do spolupráce s přeživšími X-Meny, kteří plánují změnit minulost. Když se skupince podaří úteci z tábora, Magneto zůstává a kryje jejich ústup, přičemž je zabit sentinely.
