Je všeobecně známo, že v marvelovském vesmíru se moc nestárne; alespoň ne podle standartních pravidel. Jenže co kdyby ano? To by původní X-Meni už dávno patřili do starého železa a ti kdysi noví by si šetřili na důchodovou pojistku. Štafetu by musel přebrat někdo podstatně mladší a zdatnější a kdo je pro tuhle roli lepší, než potomci původních členů týmu, kteří už mají potřebné hrdinství v krvi?

Volně navazuje na minisérii X-Men: The End

God Loves - Man Kills
(Chris Claremont, Brent Eric Anderson)

Jistě jste mě to už slyšeli říkat (psát) několikrát, ale musím to zopakovat i tady: je to nejdůležitější kniha, která kdy byla o X-Menech napsána. Poprvé vyšla před víc jak pětadvaceti lety, ale scénáristé (nejen ti marvelovští) z ní čerpají dodnes.

X-Meni tentokrát musejí čelit hrozbě, kterou skýtá obyčejné lidské slovo a síla veřejného mínění. Stačí totiž jeden řečník, aby nelibost vůči mutantům obrátil v masovou nenávist.

Jeden zbožný muž, který věří, že činí Boží dílo. William Stryker.

X-Men vs. Hulk
(Chris Claremont, Jheremy Raapack)

Každý vám potvrdí, že nejlíp do těla dostanete od vlastního parťáka, který zná vaše slabiny i přednosti a dokáže z vás při tréninku vyždímat maximum. Stejně tak dobře ví, koho na vás nejlépe poslat, aby to udělal za něj. A v případě někoho, kdo má dva metry na šířku ramen i výšku a kůži mu pokrývá organická ocel nezbývá moc alternativ.

Colossusova procházka divočinou se tak díky zlomyslnosti jeho kolegů mění v lekci živější než jak ji kdy dokáže podat Danger Room.

...a to ještě neví o té sázce.