X-Treme X-Men
Sešitů: 46
Annualy/Speciály: 13
První číslo: Červenec 2001
Série ukončena: Červen 2004
Scénář: Chris Claremont
Realita: Země #616
Hrdinové: Storm, Sage, Bishop, Gambit, Rogue, Shadowcat, Wolverine, Cannonball, Lifeguard, ...
Související knihy: Uncanny X-Men (New Age)
Velké příběhové linie: Nejsou
Počátky série X-Treme X-Men nesahají ani tak k invenci autora, ale spíš k rozporům v samotném nakladatelství. V roce 2001 se šéfeditor Joe Quesada rozhodl pro zásadní změny v mainstreamové sérii X-Menů a Claremontovi, který tehdy psal jak Uncanny X-Men tak X-Men, dal poněkud nůž na krk s tím, že může buď pokračovat pouze v jedné mainstreamové řadě, a nebo si má začít vlastní v rámci Země #616 řadu vlastní.
Claremont se rozhodl pro druhou možnost a, zatímco dohled nad stávajícími tituly převzal Grant Morrison (a začala tím kapitola u nás známá hlavně jako G jako Genocida), využil tuto zkušenost nepřímo v prvotní zápletce své nové série. Pomocí Storm jakožto hybného činidla rozštěpil X-Meny a dal tak vzniknout řadě X-Treme X-Men.
To, co tak začíná jako samostatný tým, který si dává za úkol najít a rozluštit tajemství Destininých deníků, se nakonec řízením osudu stává defacto mutantskou policií (X.S.E. - X-Treme Sanctions Executive), která se ovšem stará nikoli především o to, aby nebylo ubližováno mutantům, ale aby to nebyli právě mutanti, kdo ubližuje komukoli na ráně. Což znamenalo poněkud zásadní obrat od tehdejšího vývoje situace, do kterého si Claremont rád a opakovaně v průběhu řady rýpl.
Fanoušci byli ovšem rozděleni v zásadě na dva tábory - pro jedny to byl jen zoufalý pokus autora chytit se posledního stébla a nedostat vyhazov. Pro druhé to je ovšem i navzdory místy dost šílené kresbě jedna z nejpodceňovanějších sérií, které kdy vyšly - jsou pro ně sondou do psychologie a pocitů jednotlivých postav, což jsou vody, do kterých málokdo ze scénáristů úspěšně zabrousí, protože jim ani s kompasem pořádně nerozumí. Chris Claremont si to ovšem dovolit může z jednoho prostého důvodu - on se v těch vodách plavil, když to byla sotva louže, a byl to právě on, kdo nastolil většinu základů pro jeho dnešní následovníky.
To jako by jen vyzdvihovala i kresba - na celé sérii se vystřídali jen dva kreslíři, a to Salvador Larroca (příznačně ostřílený veterán, kterého však stejným dílem někteří zavrhují jako jiní vyzdvihují), který však musel v polovině ustoupit, a místo něho nasazený zelenáč Igor Kordey, který se ale se svou lehce gumovitou kresbou moc neuchytil (série tehdy ztratila kvůli vizuální stránce na oblibě asi nejvíce - což později napomohlo jejímu zrušení).
Skutečnost leží jako obvykle kdesi v půli cesty, přičemž dost velkou část hodnocení téhle řady nutně musí tvořit subjektivní názor. Claremont si sem vyvolil postavy, které má rád (Sage, Rachel, Storm, Bishop, Gambit, ...atd.) a operuje prakticky jen s těmi. Jiné mu tehdy ani nepůjčili. Navíc napevno počítá (což se ukazuje jako docela nešťastné), že pokud chcete příběh a jeho kličky plně pochopit, musíte znát historii dotyčných postav i jejich kolegů víc než jen trochu do hloubky - navazuje na klišé, která kdysi do žánru přinesl, rozplétá dál některé konce, které si tehdy nechal na později. Ale bohužel už to nefunguje jako tenkrát, a to především stran ostatních scénáristů - Claremontova práce už se tady nestala předlohou a východiskem pro ostatní - mnohem více byl v mainstreamu tehdy sledovaný ostře nastoupivší Grant Morrison.
X-Treme X-Men byla vlastně od začátku bokovka, kterou neměl nikdo sledovat. Sám šéfeditor Joe Quesada později přiznal, že jí neprorokoval život delší, než tak deset či dvanáct čísel. Základna fanoušků, kterou si Claremont za dobu svého působení vybudoval, se však ukázala jako loajální a stále ochotná naslouchat příběhům, které se sice v "moderním pojetí" světa X-Menů zdály jako dlouho přežité, ale stále měly neodolatelné kouzlo.
Série nakonec skončila stejně, jako kdysi začala - z rozhodnutí editora. V roce 2004 přišlo další nucené přeskupení X-Menů a série X-Treme už v něm nenašla své místo. Byla sloučena do Uncanny, přičemž osudy postav byly i dále rozváděny tam pod velením Chrise Claremonta, a to až do roku 2006. Ale to už je zase jiný příběh.
