Uncanny X-Men #277
Free Charley (Zachraňte Charlieho)
Scénář: Chris Claremont
Kresba: Jim Lee
Vyšlo: Červen 1991
Průměrné hodnocení:
Děj:
Na palubě Starjammeru panuje lehce povznesená nálada. Posádka má před sebou Storm a Bansheeho jako snadné terče a nic jim nebrání vykonat rozkaz, který dostali – tu zajmout, toho zabít. No dobře... nic kromě jednoho vlezlého diverzanta, kterého už asi přestalo bavit hrát ve větrací šachtě solitaire s polovinou balíku.
Zásluhou kontrolního panelu vyhozeného do luftu loď svou první salvou mine a X-Meni se snaží, aby už k další nedostala příležitost. Storm sejme Starjammer větrnou smrští, která však zároveň rozmetá i Forgeův kluzák. Čejen reaguje operativně, vystřelí kotvu ke kosmické lodi a vleze dovnitř. Tento čin vzbudí poplach na můstku, kde se posádka poněkud neúspěšně snaží zbavit Gambita. Nakonec se Hepsibah uvolí, že si ho vezme na starost, aby mohli jít ostatní vyřídit vetřelce. Jelikož hned po tomto prohlášení naroste na dva metry padesát a zezelená, dá se předpokládat, že by mohla mít nějakou šanci. Ale co se tam dělo po té, co si ti dva vyměnili klasické předbitevní stěry, je lepší nezjišťovat.
Na jiném konci lodi proběhne klasická výměna soupeřů: Ch'od vyřadí Forge, Banshee vyřadí Ch'oda, Raza vyřadí Bansheeho, Storm vyřadí Razu dobře vrženým Corsairem... kterému dojde trpělivost, hodí za hlavu rozkazy a pustí se do Storm smrtící silou. Ta ho nicméně opět odrazí, teď už bezpečně si jistá, že nemají tu čest s pravými Starjammers. To jí Corsair svou následnou přeměnou ochotně potvrdí a následně ji informuje, že to zjištění jim bude platné jak mrtvému zimník, protože neovladatelná loď se dostala na kolizní kurz s planetou pod sebou bez možnosti srážku odvrátit.
Zatímco X-Meni se rvou se Skrully, Lila a Deathbird se objevují na místě, kde se nacházejí uvězněné oběti zelených uchvatitelů. Tam naráží nejen na zázračně obživlého profesora Xaviera s jeho věrnými loutkami, ale i na Psylocke, Wolverinea a Jubilee, přičemž poslední dva jmenovaní se pustí do Lilandřiny zlé vlastní sestry a Gladiator se vrhá na Lilu. Ta se dává na chvatný ústup vedená vtíravým hlasem ve své hlavě, stejným jaký řídil činy Deathbird. Ten hlas patří nepříliš překvapivě původnímu Xavierovi, nenápadně tahajícímu za nitky, jež mohou vést k jejich záchraně.
Skrullové tuší, že se snaží páchat nějakou nekalost, ale jsou si příliš jistí, že jejich vítězství nemůže nic ohrozit. Tedy přinejmenším do chvíle, kdy se jim těsně před pevností zhmotní Starjammer a zapíchne se do stěny. A z jeho útrob suverénně vykráčí X-Meni, evidentně se třesoucí na další kolo.
Bitva je to skutečně vpravdě epických rozměrů, vedená na obou úrovních, fyzické i mentální. Mutanti mají po většinu času znatelně navrch, takže se rozhodne zakročit skrullí Xavier, který zaútočí kombinovanými silami všech tří zajatých telepatů. Na krátkou chvíli se zdá, že X-Meni mají po žížalkách, ale to už se do věci vloží skutečný Xavier, a to nesrovnatelně razantněji než jen kradmým telepatickým našeptáváním. Skrullové jsou poraženi na celé čáře a jejich oběti mohou být konečně osvobozeny.
Konečně přijde i čas na vysvětlování a odhalení, kdo hrál v celé té taškařici jakou roli. Deathbird fakt, že se Xavier rozhodl dovolávat pomoci skrze ni, viditelně pobavil, takže si před svým zmizením ještě neodpustí vlepit mu pořádného francouzáka. A Lilandra jen zírá.
Je možné říct, že to je asi poslední příjemná věc, kterou si Xavier na nějakou dobu užije. Sotva se trochu vzpamatuje, už se na něj valí zprávy o minulých problémech i současných hrozbách. A ta nejvíc znepokojující a nejaktuálnější je Shadow King. X-Menům tedy nezbývá, než jednat co nejrychleji a doufat, že i to nebude příliš pozdě.
Tato obava je celkem oprávněná. Dole na Zemi totiž právě Colossus ovládaný Shadow Kingem přepadl Stevie Hunter, aby mu poskytla prostředky, jak se dostat do Xavierovy školy. Inu, není nad pořádnou přípravu, když jeden plánuje pomstu ve velkém stylu.
Hodnocení:
Tak končí naše komedie, zlo prohrává a dobro žije. Vám, paní, vidím, se slza v oku blyští, že chodí to tak pouze... oukej, lepší utnout to dřív, než dostanu smetákem. Ale co, vždyť je to pravda. I když tady platí, že dobro přežilo tentokrát, aby se mohlo vesele porvat s dalším zlem příště. Na druhou stranu, za co jiného jsou hrdinové placení. Ale že ta závěrečná vybíjená byl vážně pohled pro bohy.
