Uncanny X-Men #273
Too Many Mutants! (Příliš mnoho mutantů)
Scénář: Chris Claremont
Kresba: Whilce Portacio, Klaus Janson, John Byrne, Rick Leonardi, Marc Silvestri, Michael Golden, Larry Stroman, Jim Lee
Vyšlo: Únor 1991
Průměrné hodnocení:
Děj:
Po událostech X-Tinction Agendy je v tom, co zůstalo z Xavierovy školy, stále ještě výrazně přemutantěno, když se zde v polních podmínkách musí tísnit dohromady tři týmy, jejichž momentální vůdčí síly se radí nad mapou výskytu protivníků, co s nimi. Pro Cabla je to nesmírně jednoduché – zbouchat na hromádku. Scott, Jean a Storm až tak dalece nesouhlasí, stále věrní Xavierově ideji možnosti mírového řešení trablů. Skončí to nepříjemným sporem, kdy jim Cable sdělí, že mají možná nejvyšší čas připravit se na skutečnou válku, s kterou na rozdíl od nich počítá. Načež odejde vybouchat Icemana ze záchoda, který je jeden na všechny přítomné mutanty.
Ve War Room zbylí tři mutanti debatují o Cablových slovech a zároveň se snaží najít řešení přeplněné školy. Scott navrhuje přemístění mutantů na kosmickou stanici, kam mají přístup jen příslušníci jejich druhu, proti čemuž Storm, která pociťuje jako chybu už dřívější přemístění týmu do Austrálie, namítá, že to by bylo naprosto proti původnímu záměru X-Menů, tedy budování mostů mezi mutanty a obyčejnými lidmi, který Cable před chvílí zpochybnil s takovými argumety, že je možné se ptát, jestli jsou vůbec ještě schopni Xavierův sen dále nést.
Někde mezi tím hovoří Banshee skrz holografický komlink s Moirou MacTaggertovou a nestačí se divit, jaká změna se to s ženou jeho srdce stala. To, co se po něm snaží i na takovou dálku plazit, totiž ani zdaleka nepřipomíná onu rezervovanou a disciplinovanou doktorku, na jakou byl zvyklý. S tím souhlasí i kolemjdoucí Beast, který míří za Forgem usilovně se snažícím přijít na způsob, jak zvrátit proces, který z Wolfsbane udělal genoshanského otroka. Je zde totiž velké riziko, že až se mu konečně povede najít správný způsob, změnu již nebude možné napravit.
Na povrchu Storm brouzdá mezi troskami školy a dumá o věcech minulých i budoucích. Přijde ji vyrušit Gambit, který se ji snaží přesvědčit, že by se oni dva měli zase sebrat a vrátit se k tomu, co dělali dříve. Ororo se brání a tvrdí, že její místo je zde, kde jsou zároveň i ti, kdo ji potřebují a kterí potřebuje ona. Dostane se jí odpovědi, ať se tedy konečně podle toho začne chovat.
Pod nimi zároveň probíhá zuřivá honička mezi Boom-Boom a Icemanem, jejímž důodem je pozadí přimrzlé k toaletnímu prkýnku. Po té, co se jim úspěšně podaří nadělat svinčík po polovině komplexu, je odtamtud vyhodí Psylocke s Jean, které se následně pustí do debaty o tom, jak je to vlastně s Betsyinou přeměnou a rizikem, že se nezměnilo jen její tělo, ale i mentalita. Není totiž jisté, jestli se dá věřit záruce, kterou za ni v tomto směru dal Wolverine.
Ten má v tuto chvíli svých starostí dost, protože se v Danger Room, kde předtím trénovali Archangel a Cannonball, pokouší rozsekat na nudličky Gambita. Má totiž nějaké blíže nespecifikované problémy s tím, jak moc si je Cajun blízký se Storm. Tedy, blíže nespecifikované... Jubilee komentující rvačku z velína si o tom myslí svoje a dělá si o svého ochránce oprávněné starosti – Wolverine se chová jako poděs, aniž by na to měl formu, a dostane na kožich, i když ne právě férovým způsobem.
Jelikož se předtím od týmu několik jedinů odtrhlo, Jean se je pokouší kontaktovat skrz Cerebro, jen aby zjistila, že udělala chybu. V zákoutích Astral Plane totiž na svou příležitost číhá Shadow King, který se po ní vrhne jako po dokonalé oběti, a pokouší se ji ovládnout. Bez svých telepatických schopností nemá Jean šanci se mu ubránit, naštěstí stačí včas zasáhnout Psylocke a vytáhnout ji odtamtud. Jean není po jejím zásahu schopna rozpomenout se, kdo ji vlastně napadl, nicméně rozhodne se, že dokud se tento problém nevyřeší, není moudré Cerebro používat.
Mezitím se Storm celkem oháněla a nechala zbytek toho, co by mělo být X-Meny, rozhodnout se, jak chtějí pokračovat, zda úplně upustit od jejich původního poslání, následovat Cabla a jeho militantní způsoby, přidat se k Cyclopsovi a nebo následovat ji. Takže se ani nenaděje a má k ruce vlastní ochotný tým, dokonce zcela výjimečně i v uniformách splňujících původní význam tohoto pojmu, ačkoliv z toho někteří nejsou příliš nadšení. Nicméně chtějí vědět, co bude dál.
Odpověď na tuto otázku se přiřítí takřka vzápětí v červeném kabrioletu. V něm mimo jiné sedí i Lila Cheney, která přišla Storm informovat o tom, že profesor Xavier je v maléru a potřebuje pomoc svých X-Menů. Těm není třeba říkat takové věci dvakrát, a tak než se nadějí, už jsou na cestě do neznáma.
Hodnocení:
Název „Příliš mnoho mutantů“ tento díl vystihuje naprosto přesně, i když zde nedostali prostor ani zdaleka všichni. Představa tří týmů našlapaných v podzemí školy je poměrně hororová sama o sobě, tím spíš když jsou koupelny nedostatkovým zbožím. A pojetí komiksu, kde se střídá a prolíná několik více či méně souvisejících linií děje, dost zdařile simuluje chaos, jakému čelí samotní mutanti. To má svá plus i mínus, zejména u scén zdánlivě vytržených z kontextu, které se výlučně vztahují buď k tomu, co bylo, nebo co ještě bude, aniž by měly zásadnější význam pro aktuální děj.
Nejzajímavější téma je zde přirozeně spor Cabla a Storm o to, jakým směrem by se měly ubírat další cesty mutantských superhrdinů, i když protiklad mírového řešení v duchu Xavierovy doktríny a silovějšího přístupu, který si situace žádá v rámci vojenské logiky, je na stránkách X-Menů poměrně běžný. A je také legrace pozorovat, jak Cable s X-Meny nakonec stejně utře hubu. A Cyclops vlastně také. Je pravda, když se rozdávala osobnost, Storm si asi šla třikrát. V každém případě bude zajímavé sledovat, jak bude tým, který dala dohromady, vlastně fungovat, protože kombinace postav je to přinejmenším zajímavá. Xavier se asi nebude stačit divit, až je uvidí. A že je pravděpodobně uvidí brzy.
