Giant-Size X-Men #1
Second Genesis (Druhá generace)
Scénář: Len Wein
Kresba: Dave Cockrum
Vyšlo: Květen 1975
Český název: Nový zrod
V ČR vyšlo jako součást knihy Komiksové Legendy 6: X-Men I.
Průměrné hodnocení:
Děj:
„Z popela minulosti se rodí plameny budoucnosti! Sláva a majestát se vrací a přichází NOVÝ ZROD.“
X-Meni jsou mrtví, ať žijí X-Meni. No dobrá, s tím úmrtím to není až tak dramatické, ale pro komiksové postavy znamená nezájem čtenářů téměř to samé co smrt. Nebo přinejmenším slušnou agónii. Tu právě prožívají Xavierovi studenti, kteří se po krátkém období výsluní pod taktovkou samotného Stana Leeho po jeho odchodu propadají stále hlouběji do komiksového bahna.
V kritickou chvíli však přichází tvůrčí dvojice Wein/Cockrum (HURÁ!) nabitá potenciálem, jenž je prvotním impulzem ke startu X-Menů zpět mezi Best of MARVEL tak raketovému, že by se za něj nemuselo stydět ani Apollo 13.
Ale dost už patetického žvanění o trudné minulosti, raději se podívejme, o čem ten zázrak vlastně je. Že o mutantech, to jste doufám pochopili, tady ani nic jiného nenajdete. Nuže...
Začínáme velkolepou náborovou akcí organizovanou profesorem Xavierem, kterého čeká cesta kolem světa a vyrvání svých budoucích studentů tu běsnícímu davu, tu konkurenční vládní agentuře, onde zase věrným uctívačům či starým rodičům, popřípadě depresi... nemluvě o oprášení pár starých známostí.
Pak už stačí tenhle pozoruhodný mix mutantů všech národností, věku, zkušeností a barvy vybavit dárkem od Reeda Richardse v podobě slušivých (?) uniforem a seznámit je s jejich novým velitelem: ovizorovanou vazbou, která si říká Cyclops. Ten jim také sdělí, co se po nich vlastně chce. Krátce a jednoduše, staří X-Meni se ztratili při pátrání po nesmírně silném mutantu na ostrově Krakoa. A úkolem těch nových je přivést je zpátky. Samozřejmě ne všichni jsou z toho nějak zvlášť nadšení, například takový Sunfire s nimi letět odmítl (aby mu později Xavier nejspíš trochu promluvil do duše, takže zbytek dožene ještě po cestě). Přes všechny pochybnosti a vzájemné nepříliš velké sympatie (zatím) usedají milí X-Meni do starého dobrého Strato-Jetu a vyrážejí směr Krakoa.
Cyclops je z letadla nad ostrovem v podstatě vysype... avšak ještě před výsadkem obdrží nováčci bojová jména, s nimiž v dalších letech udělají pěknou díru do světa i mnohých padouchů. Alespoň většina. Určitě jste už o nich slyšeli: Storm, Colossus, Nightcrawler, Thunderbird. Wolverine, Sunfire a Banshee už jsou ostřílení komiksoví mazáci, ale i tak je můžete zdvořile pozdravit. Nebo právě proto?
Když se tedy takto pěkně zbaví většiny ostatních, Cyclops a jeho nesmírně nerudný partner Thunderbird přistávají jako slušně vychovaní mutanti s letounem na ostrově. Sotva však udělají pár kroků ze dveří a otočí se, zjistí, že ten kousek bahna v oceánu je velmi při chuti – právě jim sežral Strato-Jet. Leč neohrožený vůdce neztrácí hlavu, kauzu „Letadlo“ nechává pozdější době a srdnatě vyráží na průzkum ostrova s cílem dostat se k tomu kubisticky pojatému chrámu v dáli, který se tam zničehonic objevil. On i kolega indián si však musí cestu proplít skrz poněkud nepřátelsky zaujatou džungli, jejíž specialitou jsou dušení mutanti. Takže X-Menům nezbývá než ukázat rostlinám, zač je toho salát.
Dynamické duo Storm/Colossus si také nevede marně. Sice je po cestě k chrámu zdrží lavina, která má tu ošklivou vlastnost, že za nimi poletuje, ale pro vládkyni bouří a ocelového muže je to pouze malá rozcvička. Brzy se oba připojují k první dvojici.
Milovníci plodů moře nepochybně zaplesají. Kolikrát za život se jim poštěstí potkat humra velikosti menší krávy? V tomto případě by bylo ovšem záhodno zapřemýšlet, kdo by byl ten snědený. Korýši si brousí klepeta na Wolverina s Bansheem, X-Meni jim ovšem dali jasně najevo, z koho tady bude polívka a kdo rozmnoží slezinu u chrámu.
Z putování mutantské party skrz ostrov by ochránci přírody dostali psotník. Tolik vzácných a možná ještě neobjevených živočišných druhů a ti barbaři je bez skrupulí vybíjejí! Ale buďme objektivní, kdyby vás chtělo hejno orlů roznést na drápech, starali byste se, než je inhumujete do jednoho, jestli jsou v Červené knize ohrožených druhů? Nightcrawler ani Sunfire, který by dal tři roky života za to, aby mohl být ve dvojici s kýmkoliv jiným, by se mezi Greenpeace neuchytili.
Přestože se hrdinové slézají jako švábi na pivo, nakonec se jim podaří seskupit u onoho chrámu. Když rozmlátí několik památek po neznámé civilizaci, setkávají se s pohřešovanými X-Meny, sloužícími zjevně jako výživa čehosi... čehosi. To ovšem jejich zachránci nemůžou nechat jen tak, takže je osvobodí a vytáhnou z rozpadající se ruiny.
Jeden by čekal, že jim stará garda bude aspoň trochu vděčná. Ale kdepak, Cyke dokonce dostane od vlastních lidí vynadáno, že se jako blbec nechal nalákat do pasti i se svými novými podřízenými.
Teď by to asi chtělo nějaké vysvětlení, že? Dobrá, to přichází v plné parádě, aby se podalo samo. Fanfáry, prosím – Krakoa, žijící ostrov, zmutovaný ekosystém uprostřed oceánu s jedním kolektivním vědomím. Krátce: je to velký, zelený a šeredný a chce je to sežrat. S čímž ovšem X-Meni dost důrazně nesouhlasí a pustí se do ostrovní obludy všemi nezbytnými prostředky.
Snaha se jim rozhodně upřít nedá, ale přesto se jim zrovna moc nevede. V tu chvíli přichází profesor Xavier. Napřed studentům vynadá, jak to koní, načež jim sdělí plán na likvidaci Krakoy a zapojí se na chvíli do boje svými mentálními silami, aby měli X-Meni možnost k realizaci.
Je to náramně prosté a podle fyzikálních zákonů, vyučovaných už na základní škole. Vládkyně magnetických sil Lorna Dane, kterou Storm nabije energií blesků, se tak stane obrovským živým supramagnetem. A když se Cyclopsovi a Havokovi podaří tuto neskutečnou nálož energie vystřelit směrem k zemskému jádru, váhy vítězství se okamžitě nakloní k nim. Dezorientovaný ostrov se rozpadá a mutantům stačí jenom hodně rychle utíkat k moři, na něž vzápětí vyráží ledový vor, snažící se zoufale uniknout konečnému důsledku magnetického impulzu, který narušil gravitační síly v okolí ostrova a vystřelil ho na hodně dlouhou a studenou cestu vesmírem.
X-Meni by mu nejspíš zamávali, kdyby neměli spoustu starostí s překonáváním ošklivého víru, logického důsledku náhlého odstranění tak velkého kusu horniny z oceánu. Vzpomeňte si, co se stane, když z plné vany vytáhnete špunt...a teď si to představte v mnohonásobně větším měřítku. To je malér, co?
Ale to by přece nešlo, aby se všichni utopili, takhle se prostě kriket nehraje. V ledové ponorce, jež si sice s Nautilem zadat nemůže, ale poslouží také dobře, přečkají nepřízeň přírody a když se vynoří, spatří na hladině pohupovat se svůj postrádaný Strato-Jet. Pak už jim nic nebrání vyrazit zpět do školy pro nadanou mládež v dokonalém komfortu, vstříc novým zářným zítřkům. Snad.
Hodnocení:
Oba tvůrci odvedli zatraceně dobrou práci, to se jim musí nechat. X-Menům připravili důstojný návrat v podobě komiksu nadupaném akcí i novými (tehdy) zajímavými postavami, který člověk přečte jedním dechem a neodloží, dokud se nedozví, jak to dopadne. Přirovnání k fénixovi hned na začátku je zcela oprávněné; stejně jako on mutanti povstali z vychládající kupičky popela v podobě zářivé a nádherné.
Celý speciál je laděný v celkem vážném duchu, o to spíš mě sestřelil Wolverinův nástup se slovy „Kde je ten plešoun, co se mnou chtěl mluvit?“ A to je jen začátek. I když některé obraty můžou působit jako stará otřepaná klišé, celkově podbarvují výslednou atmosféru, dovedenou k dokonalosti perem legendárního Davea Cockruma, dej mu pámbu věčnou slávu. Pochvalu si rozhodně zaslouží i překlad Jiřího Pavlovského a odvaha nakladatelství CREW, že se odhodlal vypustit Xavierovy žáky i do české kotliny.
Pokud jste se jako fanoušci X-Menů dopustili toho trestuhodného přečinu, že ještě nemáte doma Komiksové legendy 6, které otevírá právě tento mutantský comeback, koukejte se stydět a naklušte do nejbližšího slušného knihkupectví!
