Uncanny X-Force
Sešitů: 18
Annualy/Speciály: 1
První číslo: Říjen 2010
Série ukončena: Ne
Scénář: Rick Remender
Realita: Země #616
Hrdinové: Psylocke, Archangel, Fantomex, Wolverine, Deadpool
Související knihy: X-Force, Age of Apocalypse
Velké příběhové linie: Fear Itself
Jelikož jde o stále neukončenou sérii, uvedené informace jsou aktuální ke dni: 15.12. 2011
Po úspěchu, kterým byla X-Force pánů Kylea a Yosta, přichází její restartovaná edice. Ze supertajného black-ops pseudotýmu se tentokrát stává ještě supertajnější superblack-ops tým, jehož jedinci nesmějí mít žádné skrupule a zabít toho, na koho se ukáže. Supertajného proto, že o nich tentokrát neví ani Cyclops, který původnímu týmu sloužil jako nehrající kapitán. Podle všech oficiálních pramenů byla X-Force rozpuštěna. Přesto existuje pět těch, co si uvědomují, že se v práci tohohle týmu musí pokračovat. Dobře, uvědomují si to čtyři, Deadpool si pravděpodobně neuvědomuje vůbec nic.
Znovuzrozený Apocalypse jako malý chlapec, aneb klasické "Baby Hitler Dilemma". Podoba čistě "náhodná".
Rick Remender, současný černý kůň Marvelu co se x-menských titulů týče, se rozhodl nebýt nijak prudce originální a vsadit na techniku, která vyšla už jeho předchůdcům. Předhazuje tak příběh, který si bere v úmysl být temnější a drsnější než ty ostatní. Což je trochu problém ve chvíli, kdy stejným směrem pádí i zbytek mutantské ságy. V jeho příbězích stihla X-Force už zamordovat Apocalypse než se stihl stát Apocalypsem, hned záhy ho vrátit zpět do hry, rozdat si to se Shadow Kingem a zahučet čelně do jakéhosi klonu Age of Apocalypse (o kterém nám sice všichni říkají, že to je skutečná Age of Apocalypse, ale ze kterého je bolestně znát, že Remender nečetl k původní sérii snad ani synopse. Kontinuita tu moc neexistuje a autor vypadá, že se sám sebou doteď nerozhodl, z čeho to vlastně vychází).
Jako by nestačil skoro čistokrevně apocalypsovský mix, scénář přimíchává dynamitu do požáru v podobě milostného... geometrického obrazce blíže neurčených rozměrů zacíleného na Psylocke. Jelikož interakce mezi postavami, zvlášť na nějakém hlubším či intimnějším měřítku, Remenderovi absolutně nejde, spočívá největší problém série v nich. Ať už jde o motivy jeho hrdinů, zmíněný vztahový uzel nebo jakékoli charakterové zvraty, téměř žádné se na hodnotící škále nepřehoupnou ani přes hranici "tolerovatelné", natož aby nabraly na uvěřitelnosti.
Jenže co se většiny recenzentů týče, platí dnes zlaté pravidlo "Charakter? Jaký charakter?" (čest výjimkám, které se nestydí být kvůli tomu nařčené ze stařecké zapšklosti a nepochopení autorova génia), takže série sklízí jedno čisté konto za druhým. Pokud jste fanoušci, berte to jako optimistickou předpověď toho, že tahle banda se tu ještě nějakou dobu zdržovat bude.
Pokud jste na tom jako já, můžete se mnou doufat, že Rick Remender využije získaný čas k tomu, aby si alespoň dočetl to, na co navazuje.
