Vánočka
~Mawr Dyffryn~
Dokončeno: Ano
Délka: 7 stran
Hlavní postavy: Wolverine, Nightcrawler, Gambit, Iceman, Colossus *
*postavy označené jako (V) jsou vlastním výtvorem autora povídky
Popis: Štědrý večer se blíží. A ke každým vánočním svátkům patří stromeček, dárky a cukroví. Sladké už je napečené a X-Meni musí obstarat to ostatní.
Poznámka autora: Menší demonstrace, že Vánoce NEJSOU svátky klidu a míru. A proč Vánočka? To vás fakt nemusí zajímat.
Týden před Vánoci
Xavierův institut pro nadanou mládež
Z prosince uplynula zatím polovina, ale už hrozil, že se zapíše do letošního kalendáře jako nejúžasnější x-menský měsíc. Bílý poprašek napadl poprvé třetího a s vydatnou pomocí nočních mrazíků se stále držel na rozlehlých trávnících před školou. Vánoční svátky a silvestrovská oslava dodávaly poslednímu měsíci v roce pomyslnou třešničku. Sladkou šlehačkou prosincového dortu tvořil odjezd neohroženého týmového velitele za rodinou.
„Budeš mi chybět,“ vzal si Scott pouzdro s letenkou z drobné ruky zrzavé dívky.
„Já vím, jsem přece telepatka,“ usmála se Jean. „Hlavně se nesnaž prosazovat za každou cenu svůj názor. Nezapomínej, že si jedeš užít klidu a míru ke svému bratrovi.“
„Budu u Alexe sotva týden. Co se může stát?“ podíval se na hodinky první Xavierův žák.
„Všechno.“ ´Nejraději bych jela s tebou. Věřím, že Lorna na vás dohlédne.´ Před hlavní bránou zastavilo žluté auto a jeho řidič zatroubil. Brána se pomalu otevřela. „Už ti jede taxi.“
„Přesně na čas. Doufám, že ti výtržníci během mé nepřítomnosti nezničí školu,“ otřásl se Scott při pomyšlení, co dokáží jeho nezvedení podřízení za pouhý jeden týden napáchat za škody.
„Profesor na ně dohlédne…,“ mírnila Cyclopsovy starosti Jean.
Taxík zastavil před schodištěm a jeho řidič vystoupil, aby otevřel kufr na uložení zavazadel.
„…ale…“
„Nechceš mi dát polibek na rozloučenou?“
„Promiň,“ sklonil se Scott, aby svou milovanou políbil. Netušil, že právě předvádí úžasné divadlo pro své kolegy.
O několik pater výš nad vchodem do hlavní budovy
„Jak to s ním jenom vydrží? Ani rozloučit se dámou svého srdce nezvládne ,“ ozval se nevěřícný povzdech kousek od měděného okapu.
„Netuším, co na tom studeným čumáku Jean vidí, mon ami,“ odpověděl prvnímu hlasu druhý.
Oba špehové se krčili na kraji střechy, aby viděli svého velitele opouštět pozemky patřící ke Xavierově institutu. Pro jejich dnešní pracovní náplň bylo nezbytné, aby Cyclops odjel na letiště co nejdříve. A nevrátil se před Štědrým dnem.
„Třeba má nějaké netušené přednosti,“ tipoval Nightclawler.
„Myslíš?“ pochybovačně si přeměřil velitele Gambit.
Kurt nepřesvědčivě přikývl. „Například...ty zneužiješ každou příležitost Rogue oslintat…“
„Což není moc často. A za druhé, ona si rozhodně nestěžuje,“ samolibě si zamnul ruce rudooký mutant.
„Ještě aby…Postel na marodce stejně nemáš předplacenou.“
Mezi žvanící parťáky se vmáčkl Logan: „Sklapněte. Nastupuje do auta,“ podíval se na ručičky svých hodinek. „A nám zbývá dvacet jedna a čtvrt minuty do hodiny Há.“
Celá trojka sledovala, jak se auto pomalu rozjíždí. V okamžiku, kdy zmizelo za bránou, se ozvalo bouchnutí dveří, které napovědělo, že Jean Greyová vešla do tepla vstupní haly. Trojice na střeše osaměla v mrazivém dopoledni.
„Kde´s nechal zbytek?“ rozhlížel se ostražitě Gambit, protože nehodlal vyfasovat od Icemana ledovou kouli za krk.
„Snaží se nenápadně ze školy vyštípat holky. Bobby podstrčil klíče od auta Kitty…“
„Bože, opatruj je na cestách a nenech je na pospas jejímu řidičskému umění,“ zašeptal Kurt Wagner.
„Dobrej plán,“ schválil urychlení nákupní horečky Remy.
„Krutý. Kdo ji vůbec učil řídit?“
„Ty, Wolvie,“ zvedl se ze studeného okraje střechy Nightclawler.
„Protože nikdo z vás neměl tu odvahu.“
Gambit ze sebe oklepal sníh a protáhl chladem ztuhlé končetiny. „Když myslíš.“
„Počkej, až si bude chtít udělat řidičák Sarah.“
„Xavier nedovolí, aby ji tenhle chlap učil řídit. To abych se začal teleportovat přes kanály a střechy.“
„Remy ti určitě bezplatně poskytne mapu stok. Holky už jednou.“
„Anna řídí…“ Gambit spatřil za volantem auta svou dívku. Přes čelní sklo zahlédli stříbrovlásku na sedadle spolujezdce. Na zadní sedadla se vmáčkly Jean, Shadowcat a Jubilee. Školní Ford Windstar poskytoval pohodlí a disponoval dostatečně velkým kufrem, kam svou kořist pohodlně naskládaly i koupěchtivé X-girls.
„Cyke na letišti, baby pryč…“ díval se za vzdalujícím automobilem Logan.
„…tak co tady děláme?“ popadl své společníky Kurt a teleportovat se s nimi v oblaku síry do podzemního hangáru.
U X-Jetu na ně netrpělivě čekali Colossus a Iceman. Mezi nimi se na podlaze podzemní části školního komplexu nacházela hromada užitečných předmětů. Dvě sekyrky, síť na omotání stromku, lana a pila.
„No konečně. Omrzliny žádné, tak co vás tam zdrželo?“ uvítal je Iceman.
„Krásné ticho, bez tvého žvanění,“ odsekl Gambit.
Wolverine překontroloval připravené předměty. Sám už velmi brzy ráno provedl pravidelnou technickou prohlídku letounu a zadal palubnímu počítači přesné souřadnice cíle. Kontrolka ukazovala plné nádrže paliva, neboť stroj uchovávali X-meni připravený k okamžitému odletu do akce. „Rozeberte si nářadí a padáme.“
„Proč táhneme tuhle historickou pomůcku,“ zhnuseně si prohlížel Bobby pilu, jenž na něj zbyla. „Dneska se užívá motorová.“
„Scott ji zamyká do skříně ve skladišti,“ odnášel Petr Rasputin do Blackbirda síť.
Gambit protáhl ztuhlé prsty. „Žádný problém.“
„Naposledy s ní Cyke prořezával stromy v parku a neopravitelně se porouchala. Prófa se s novou vytasí až pod stromkem, takže si vystačíme s tím, co je. A nezapomeňte, že ten strom kupujeme na trhu.“
„Neměli bychom obelhávat Profesora X,“ upozornil je Colossus.
„Ale, Petře, Charles určitě ví, co děláme. Ale nechce se k tomu znát oficiálně,“ postrkoval Rusa do letounu modrý mutant.
Když se i zbytek pánské části mutantů nahrnul do X-Jetu, Wolverine nahodil motory a nechal otevřít maskovaná vrata od hangáru. Černý stroj se bez problémů odlepil od země a zamířil do Kanady.
Centrum
Stříbrný Windstar kroužil po podzemním parkovišti a jeho řidička se neúspěšně snažila najít volné parkovací místo. Pod obchodním centrem to vypadalo, jako kdyby dnes na nákupy vyrazila čtvrtina obyvatel New Yorku.
„Krucinál,“ zaklela Anna, když její vyhlédnuté místo obsadil řidič v červeném sportovním Fordu.
„A co támhle?“ ukázala Jean o dvě řady dál.
„Nevejdeme se. Nějaký prase zaparkovalo svoji Toyotu přes dvě místa,“ naštvaně zabubnovala na volant zelenooká dívka s bílým pramenem vlasů.
„Chceš se vsadit?“
Jubilee a Katherine vyprskly smíchy. Nepochybovaly, že majitel šedého auta dostane životní lekci.
Rogue odcouvala k volnému parkovacímu místu, kde se mezi Toyotou Auris a sousedním autem nacházela mezera na tři čtvrtiny standardně širokého auta. X-menským automobilem plně zastínila výhled průmyslové kamery, aby se čin její kolegyně neocitl v podvečerních zprávách.
„Čistej vzduch,“ vyklonila se z okénka Kitty.
Špatně umístěné auto se vzneslo o pár milimetrů nad povrch parkovací plochy a začalo se sunout směrem ke straně.
„Stačí,“ upozornila zrzavou telekinetičku bohyně bouří.
„Osobně bych mu to opřela o ten sloup,“ přátelsky šťouchla do Storm Anna.
„Jak si přeješ,“ popostrčila Jean auto o pár desítek centimetrů k nosnému pilíři, který tu zároveň odděloval dvě stání. Přibližné po každých deseti místech z betonu trčel jeden.
„Styď se, Jean,“ usmála se Ororo, když spatřila, jakou mezírkou se bude řidič soukat do Toyoty.
„V žádném případě,“ zacouvala do uvolněného prostoru Rogue.
„Škoda, že neuvidíme, až na to přijde,“ rozdělala si bezpečnostní pás Jubilee.
„Vztekne se,“ vytáhla svou tašku z kufru Shadowcat.
X-girls svorně zamířily do druhého patra obřího centra, kde se nacházel jejich oblíbený obchod s textilem pro všechny věkové kategorie. O jeho majitelce věděly, že dokáže zajistit pestré složení zboží v různých cenových kategoriích, ale vždy v té nejlepší kvalitě. Dívky se rozprchly mezi regály, aby dokoupily poslední vánoční dárky.
Kitty trvalo snad věčnost, než mezi bavlněnými košilemi našla takové, které svým rozměrem odpovídaly Petrově postavě. „Žluto-zelená, nebo červeno-černá?“ obrátila se pro radu k mladší dívce.
Ta odtrhla pohled od prodavačky balancující na kovových štafličkách, s jejichž pomocí sundávala ze zdi tyrkysové šaty. „Něco bez kostek.“
„S proužky?“ vrátila obě čtverečkované košile do koše Kitty.
„Zkus jednobarevnou,“ proplula kolem Jean v závěsu s Annou. Obě už v košíku nesly pár kousků oblečení.
„Smetanovou nebo světle modrou,“ otočila se na ně Rogue.
Všechny se nakonec sešly u věšáků a košíků se spodním prádlem. Nabídka byla přepestrá a ukázalo se, že na některé kousky je docela výrazná sleva.
Storm listovala katalogem módy na příští rok, protože její mutace jí dovolovala měnit šatník pomocí svých schopností. Na první pohled se zamilovala do světle fialové halenky s volány.
„Není to pro tebe trochu neproduktivní,“ naklonila se k Anně Jean, protože jižanská dívka zrovna obdivovala zelený korzet s černou krajkou.
„Proč?“
„Tvoje mutace. Věříš, že to s Remym využiješ?“
Anna vyhledala příslušnou velikost a přihodila ji do svého košíku. „Má drahá, Remy není Scott. Nepochybně se mi to bude hodit. Dám mu to k Vánocům.“
„S vlastnoručně psaným pozváním?“ zaklapla katalog Ororo. Na jeho dočtení jí zbude dost času i ve škole.
„Dárek pro tebe i pro něj. Praktické,“ rozesmála se i Kitty.
Nejmladší dívka obrátila oči v sloup a vrátila se k vybírání vhodné bavlněné noční košile.
„Nic si z toho nedělej,“ objala Storm Phoenix kolem ramen. „Scotty je skvělý velitel, ale na obyčejné věci je naprosto nepraktický.“
„Přesný opak toho mého. Tohle ladí,“ vytáhla dlouhé černé krajkové rukavice z košíku Rogue. Při pohledu na svůdný úbor dostala nápad na úžasný dárek, ale netušila, jestli pro ni nebo pro Gambita. Rozhodně si letos vytvoří perfektní a štědré Vánoce.
O hodně dál na sever
Svahy hor pokrývaly vysoké polštáře čistého bílého sněhu. Slabé sluneční paprsky se odrážely na stříbřitém podkladu a vracely se zpět k modré obloze. Ticho rušilo pouze šveholení větru v korunách statných letitých jehličnanů. Poklidnou kanadskou krajinu rozčíslo nezvyklé burácení výkonných motorů.
Puma vzhlédla od čerstvě zadáveného jelena a liška se ukryla pod padlý kmen stromu, když nad zachumelenou krajinou proletěl štíhlý černý letoun SR-71 speciálně upravený pro akce X-menů.
Wolverine přesně věděl, kam míří, protože si vhodnou kandidátku na hlavní vánoční stromeček vyhlédl už v létě při jedné ze svých návštěv na dalekém Severu.
Paseka vhodná pro přistání velikého letounu se nacházela za hustým borovicovým porostem protkaným mladými jedlemi. Silné motory svým žárem rozpustily veškerý sníh a stroj dosedl do kaluží vody a bláta. Rampa letounu se spustila a X-Meni vystoupili.
„Brrr, tady je ale teplo,“ přehodil si kapucu přes hlavu Gambit. Pevně utáhl šňůrky, aby mu netáhlo po bundu a natáhl si rukavice.
„Nádhera,“ rozplýval se Iceman a přeměnil se do své ledové podoby.
Kurt s Remym si za jeho zády vyměnily otrávené a zimomřivé pohledy. Nightclawler, zcela zachumlaný, připomínal balík šatstva se žlutýma očima.
„Práce nás zahřeje,“ vyrazil pro jedli Logan.
„Práce? Slyšel jsem dobře?“ poznamenal za jeho zády Gambit.
„Da.“ Petr se rozhlížel po zasněžené krajině. 'Tohle někdy namaluji. Připomíná mi to zimu u nás doma.'
„Colossusi, pojď už,“ zavolal Robert Drake. Kousek od letounu už začínaly hromady sněhu. Mutant využil svých schopností a postavil pro ostatní ledovou skluzavku navazující na průzračné schodiště. Po vlastní vysuté lávce šlapali mutanti s nemalými obtížemi, protože některým ujížděly po lesklé mrazivé ploše gumové podrážky bot.
Petr uvážlivě našlapoval v bezpečné vzdálenosti od ostatních. Na maličký okamžik jeho pozornost rozptýlil opeřený dravec vysoko na obloze. Zanesený vzorek bot přestal plnit svou protiskluzovou funkci a statný Rus ztratil rovnováhu.
„Pozor!“ ukončil ledovou dráhu Bobby.
Logan se v posledním okamžiku uhnul z Colossusovy sjezdové dráhy, ale mladší mutant ho smetl nohou, když kolem prolétl. Kurt se v předtuše katastrofy teleportovat na zasněženou borovici, slunící se opodál. Tvrdé zadunění ho upozornilo, že na ledu přistál nejstarší ze zúčastěných. Petr zastavil o blok, jenž narychlo vytvořil Iceman, ale zdálo se, že po Gambitovi se slehla zem. Což bylo narušeno nesrozumitelným huhláním s francouzským přízvukem, které se ozývalo z hluboké jámy ve sněhu ve tvaru rozpláclého člověka.
S upřímnými omluvami nakonec Rus zmrzlého Remyho ze sněhu vytáhl.
„Tak jak to provedem?“ důkladně si prohlíželi Wolverineův výběr ostatní pánové. Stromek odhadem měřil něco nad tři metry. Jehličí se zdálo silné a pevné. A dřevo nejevilo známky napadení škůdci. Všech pět se shodlo i na ideálních tvarech a proporcích. Byla naprosto dokonalá, že ji některé citlivější duše litovaly uříznout.
Logan se pustil do bleskurychlé organizace, při níž využil předností a dovedností svých partnerů.
„Ledáku, takhle jednu šikmou plochu.“
„Jak si přeješ…“
„Přesně obráceně.“
Rukávem bundy udušený záchvat kašle.
„Všechno slyším. Netlem se a přines tu síť. A tu modrou rohožku přibal k ní.“
„Fussmatte?“ozval se dožraně nejchlupatější z přítomných.
„Už to tak vypadá.“
„Petře, podáš mi, prosím, sekeru? A roztrhněte je od sebe.“
„Jáů!“
Ocelové ostří se zakouslo do nacucaného jedlového dřeva. Z kmínku začaly odletovat třísky a úlomky kůry. Nebylo problém skácet stromek za pomoci jednoho nástroje, ale řez by byl ošklivý a čas delší.
Praktické pilky se chopili ve sněhu vyválení a umolousaní Gambit s Nightclawlerem. A to překvapivě bez delšího remcání. Energie zvýšená hádkou způsobila, že se kmen stromu zachvěl a po trošce řezání se s praskotem zlomil. Jedlička dopadla přesně na připravenou síť. Stáhnout větve do úhledného úzkého balíku představovalo hračku.
„Jak to hodláš táhnout po Kanadě?“ uvázal poslední tkanici modře zbarvený mutant.
„Seženu saně a zapřáhnu tě do nich,“ přeměřil si spokojeně jedli bratranec rosomáků.
„Krasívaja jólka.“
„Hmm. Máme kliku, že nevybral sekvoj,“ protáhl se Bobby.
„Ta se nevejde do školy, ale venku… Příští rok.“
Při tomhle Loganově prohlášení obrátil profesionální zloděj oči v sloup. „Bez Gambita.“
„Nevoní ti práce?“ rýpl si ledový mutant.
„Kuš!“ zarazil je Logan. „To si vyřešte potom. Colossus dopředu. Bobbík a jeden dobrovolník po stranách a já se zbytkem vzadu.“
„Fakt mě zajímá, jak to hodlá protáhnout do X-Jetu,“ sykl Kurt Wagner na Remyho. Odpovědí mu bylo lhostejné pokrčení ramen.
Školní garáž
„Raz dva tři teď! A znova.“
„Přestaň nás honit, Scottíku!“ zapřel se do stromku Gambit.
Wolverine se ušklíbl. „Školní cestičky potřebují proházet… Chceš ji rozbít?“
Remy si urychleně přestal klepat na čelo a znovu popostrčil jedličku na kolečkách. V hangáru zabavili vozík na přepravu nářadí a součástek k X-Jetu. Vánoční strom značně přesahoval na oba konce, ale Petrovi s Loganem se ho zázračně podařilo vyvážit, a ani při tom neodsekali většinu větví.
„Příště pošleme pro koště holky. Odpadne řešení problému s nízkými dveřmi, úzkou zatáčkou a náročnou přepravou,“ narovnal šprajcnutou větev Kurt.
„Z trhu to odvezou až do domu,“ vydechl Petr. Ostatní z něho udělali soumara, protože oplýval největším množství síly a celé to táhnul.
„Jak to stihly?“ zavrčel nevěřícně Kanaďan.
„Děje se něco?“
„Jo, Modrásku. Slyším naše auto,“ zaposlouchal se. Ostatní marně natahovali uší, protože zvířecími smysly nedisponovali.
Bobby se podíval na hodinky. „Tři hodiny.“
„To nám to tak dlouho trvalo?“ vytřeštil oči Kurt.
„Už to tak vypadá. Petr, Remy a já odložíme strom do rohu. Kurte, dotankuj letadlo a ukliď ořezaný větve. A přibal Bobbyho. Nářadí zmizne nakonec.“
„Ja, Herr Logan,“ odteleportoval se do hangáru Nightclawer i s Icemanem.
Do garáže vplulo plně zatížený Windstar. Narvaný zavazadlový prostor obsahoval změť balíčků, tašek, sáčku a pytlů. Pod nimi se daly objevit krabice a objemnější zavazadla.
„No potěš! Zbylo jim v obchoďáku něco?“ komentoval důsledek nákupní horečky Logan. Nohou zatím zastrkával pilu pod podvozek Summersova sporťáku. Gambit nenápadně zahodil svazek lan za svoji motorku.
„Platební karty budou v deficitu,“ usmál se směrem k Anně Gambit. Za zády nenápadně skrýval sekyrku a uvažoval, kam ji zašije.
„Vidím, že jste to bez nás vydrželi,“ vysoukala se z auta Jean.
Storm vystoupila s napěchovanou taškou. „Vzadu máme potravinový nákup, kdo svoje požadavky včas nenapsal, má smůlu.“
Z auta vyskákaly rozjívené nejmladší dívky. „Jůů. Hele stromek,“ vrhla se Jubilee k „dobře ukryté“ jedličce.
„Akorát do společenské místnosti,“ přeměřila si ji doktorka Greyová.
„Kdy se vrhnem na zdobení?“
„Dost času, Kitty,“ mírnila ji Anna. „Pěkná. Snad účet profesora Xaviera nezruinuje,“ podezřívavě si změřila přítomnou pánskou část týmu.
„My šetříme, když má přijít ta hlášená finanční krize,“ přistoupil k stříbrovlásce Logan. „Chceš něco odnést?“
„Když se nabízíš,“ podala mu dvě extra těžké tašky Storm. „Dones mi to, prosím, do pokoje. Děkuji ti,“ políbila ho na tvář a vytáhla z auta krabice s vánoční kolekcí.
Jean zatím zaměstnala Shadowcat a druhou dívku, které poslala do spíže s balíky mouky. Za nimi se vydal i Petr s pytlem cukru.
Gambit zatím využil příležitosti a nenápadně zastrčil sekeru za sloup. Pak už mu stačilo počkat, než i jeho dívky něčím zaměstnají, protože pokus o taktické ulití z práce se mu nezdařil.
Zanedlouho tři nejstarší současné členky X-Menů v kuchyni osaměly. Storm vytáhla cukroví z tajné skrýše, Jean připravila tácky pro servírování, Anna uvařila kávu a ukrojila vánočku.
„Všimly jste si, jak byli nervózní?“ vzala si Rogue vanilkový rohlíček. „Nejvíc Petr.“
„Překvapilo mě to. Neměli důvod,“ usadila se ke stolu Jean.
„Ten stromek vypadal hodně čerstvě uříznutý,“ přisadila si Storm, vědoma faktu, že je nikdo z mužů neslyší.
„A sekera za Remyho zády použitě,“ zapila pečivo hnědovláska s bílým pruhem. „Fakt si myslej, že jim to neprohlídneme?“
„Už to tak vypadá,“ zasmála se Storm.
„Vážně se domníváte, že i přes Scottův zákaz šli do lesa a uřízli jedli?“ pochybovačně si přeměřila své dvě přítelkyně zrzka.
„No…“ začaly Ororo cukat koutky.
„Právě proto,“ rozesmála se nahlas Anna.
O Gambitovi a Wolverineovi si obě neděly žádné iluze. A neustále je překvapovalo, že telepatka je schopná jim jejich výmysly spolknout i s navijákem.
„Pssst. Už se vrací,“ tišila dívky Storm.
Mladé ženy nasadily nevinné pohledy a nahlas začaly rozebírat horečku, které se před pár hodinami účastnili. Zdobení stromku a ostatní drobnosti vánoční přípravy nikam neutečou, ale cukroví, káva a vánoční atmosféra možná ano…
