Kobra. Rowan. Beaze. Vesman. Storm. Niobe. Tharin Nariniel. Portable.Device. Corrupted. LOGAN.

Dalo by se to skoro považovat za seznam hříšníků, nebýt tří lidí, kteří spolu se mnou nakonec sebrali batůžek (i když mám pocit, že jsem byla jediná, kdo měl batůžek...ehm...) a vyrazili na Anděl. Na ty, kdo se na to podrazácky vykašlali, dělám dlouhý nos; bylo to skvěle strávené odpoledne.

Původní plán a hlavní náplň srazu - tedy prezentace a trénink připravovaného X-menského LARPu - padl spolu s Tharinovou nenáladou/nemocí, takže se muselo improvizovat.

Ve čtyřech lidech se nijaká velká haló akce moc pořádat nedala a tak byl první sraz našeho fóra nejen fórový, ale i komorní. Teda, ne že bychom zalezli někam do komory a dělali kdovíco! Ne, ani na to nemyslete!

Chm, na stránkách mám zapovězeno psát svojí trademarkovou akvamarínovou barvou. A vyplňování povinnosti účastníka srazu - tedy komentáře - mi Elder jenom kvůli barvě neodpustí. Tak vzhůru na to. Mno, a bylo to asi tak:

Kobra zálibně zírá na Elderův štos komiksů

Mno, a čekaly jsme. A čekaly a...no, obrázek máte, že? Každopádně, dočkaly jsme se jen Beaze, který se doploužil v rámci akademické půlhodinky. Jinak pusto prázdno. Všichni, kdo byli na příchod líní, ode mě mají tímto slíbený kopanec do holeně! Chm.

Na oběd o půl druhé jsme se odebrali už ve čtyřech o nějakých třicet metrů vedle na jídlo, kde jsme trčeli...do kolika vlastně? Ani nevím. Ale zvládli jsme toho opravdu hodně. Vytáhla jsem z batohu zásobu komiksů, kterou mě vybavil (čti 'kterou jsem zabavila') Elder, takže jsme měli co číst, Kobra si nasadila na hlavu kelímek od jídla a následně díky němu málem zbořila stůl, takže se bylo čemu chechtat, a rozebrali jsme snad veškeré komiksové aktuality i neaktuality, takže jsme ve třech úspěšně aktualizovali Beaze (Nejzajímavější a nejdelší debata se přitom odvíjela na téma 'Kterak vrátit Storm k X-menům'. Shodli jsme se, že bez vraždy, nebo minimálně těžké újmy na zdraví Black Pantherovi, to asi nepůjde.)

Poté, co nám strávní zařízení začalo být těsné - Kobřina skorodemolice stolu budiž důkazem - vydali jsme se na zelenou louku. Ne že bychom chtěli založit město nebo tak něco, ale lepší než drápem do oka, že? Navzdory třeskuté předpovědi o ještě třeskutějším lijáku měla Storm podezřele dobrou náladu a vyvěsila nám polojasno až skorojasno, jen místy se zhuštěnou oblačností, takže jsme se mohli bez obtíží usadit na plácku u....obří klouzačky. A tehdy se nám Kobra s Rowan zjančily.

Ač to tak nevypadá, sraz byl opravdu lihuprostý

Pak už to bylo jen ploužení po knihkupectví, obchodu s hračkami (přivezli novou várku X-meních figurek, jůůů! XD) a podobných institucích, kde jsem všeobecné veselí skupiny udržovala já se svým batohem, nad kterým hrůzou vřískal každý bezpečnostní rám. Na druhou stranu, nechytil mě nikdo a šacovat mě taky nemuseli, tak je to v suchu, ne?

No, těžký okamžik rozloučení jsme tak nějak přestály. Lituju Rowan, která se musela ploužit nach Hause ve vlastní režiji, zatímco já a Kobra jsme se v metru konečně mohly i poprat o ten lístek.

Ergo? Rozhodně ne pohřbený den a rozhodně ne ztráta času (LOGANe!)! Myslím, že mluvím za všechny tři další, když řeknu, že kdo nepřišel, je trdlo a neví, o co přišel. My se v tomhle složení rozhodně scházet budeme a je jen na vás, jestli se budete ochotní připojit. Když ne, vaše mínus, my si to užijem i tak.

P.S. Rowan, ty podlá můro, jestli zase napříště smažeš všechny svoje fotky, tak tě pokoušu!

Tak vám tady stručně popíšu naší nedělní akci. Účast byla mizerná, co si budeme namlouvat. Některým do toho něco vlezlo, někteří se necítili dobře, a co bylo nejhorší… některý zachvátila jejich lenost (viď, Storm...). Takže, když jsme se všichni čtyři (já, Rowan, Century a Kobra) po mém zpoždění sešli, vyrazili jsme do KFC.

Jak jinak, začali jsme diskuzí o X-Menech. Chvilku mi trvalo, než jsem se rozkoukal. V X-Menech mám mezery, tak jsem doplňoval.

Hned co jsme dojedli, Century na nás vytasila komiksy a já byl v ráji (poprvé jsem v ruce držel americký komiks :-) ). Po debatě, jak Wolverine zakopává Black Panthera, jsme se přesunuli na kopec hned vedle. Tam jsme nějakou chvíli s Century sledovali, jak Rowan a Kobra sjížděj skluzavky (řeknu vám, že byla prča sledovat ty dvě, jak to tam brouzdají společně s šestiletými dětmi).

Zanedlouho mi zavolal táta, že se mám vypravit na Opatov, protože už pojedeme domů. Tak jsem se tedy vypravil, ale za deset sekund jsem šupal na zpátek, jelikož jsem u Rowan zapomněl TASka. XD Potom jsem tedy opravdu odešel.

Závěr: Byl to fakt supa sraz, a byl bych rád, kdyby se takovéhle akce konaly častěji. A ani by neublížilo, kdyby přišlo více lidí.

Pořád to říkám - hadi na klouzačku nepatří

Beaze zavelel: "Century, ke mně čelem, k fotografce zády!"

V první řadě si nemůžu odpustit smutné zasyčení nad tím, jak málo se nás tam sešlo. Když porovnám počet slibujících a skutečně dorazivších mutantů... bylo to smutné. Nezbývá si než přát, aby další podobná akce (pokud proběhne) měla vyšší zastoupení.

Nuže, o co jste tedy přišli, vy líní či vzdálení? Předně o neuvěřitelně nezdravou stravu andělského KFC, kde jsme zbudovali hlavní stan, alespoň pro první fázi operace "Sraz". Tam jsme nad porcí hranolek a všech možných tajů rychlého občerstvení měli možnost zdrbnout jednoho každého mutanta (chudákům jim muselo asi hrozně pískat v uších, byli jsme zlí XD). Nepřítomný Changer the Elder svou absenci téměř vykoupil darem vpravdě královským: velice pestrou sbírkou originálních komiksů k tématu, takže jsme měli možnost kochat se třeba sebranými spisy pohádek pro hodné i méně hodné mutanty X-Men Fairy Tales, nebo několika čísly X-Treme, popř. Ultimate X-Menů. A že bylo rozhodně čím listovat, vždyť kolikrát za život se tuzemskému fandovi dostane takové příležitosti, pokud se sám nerozhodne nakoupit další dávku drogy od zahraničního dealera?

Nebohé komiksy na to, pravda, málem doplatily, když jsem je neúmyslně vystavila riziku zlití Coca-Colou, ale naštěstí to dobře dopadlo. To by mě asi Changer vážně roztrhl jak hada. Tak to dopadá, když mutanti blbnou... XD

Chudák Beaze tam asi chvílemi dost nestíhal nebo si říkal, k jakému spolku šílenců se to přidal. K jeho cti nutno přiznat, že tam chrabře hájil zájmy silnějšího pohlaví mezi X-fandy, což nesnižuje ani jeho opožděný (leč přiměřeně omluvený) příjezd.

Po poněkud pozdním obědě jsme se rozhodli k taktickému přesunu do nedalekého parku, kde se mělo původně rozléhat srážení dřevěných čepelí, ale takhle jsme si museli najít jiný program. K čemuž se přímo vybízely prolejzačky příhodně stojící nedaleko místa, kde jsme zakotvili na zeleném trávníku. S Rowan jsme tedy zanechaly Centie a Beaze, aby si užívali sluníčka a další porce hovoru, a šly jsme si trošku zařádit bez ohledu na věk, který máme napsaný v občance. Proč se chovat jako nudný dospělec, když není ta nezbytná nutnost? A prolejzačky i klouzačky vypadaly příliš vábně, než abychom dokázaly odolat jejich vyzkoušení. Žádná z nás se nezabila (a snaha byla), ani na nás nezavolal nikdo úřední orgány, že děláme špatný příklad mládeži.

Jeden by řekl, že už to zná zpaměti...

A potom? Co bylo potom? Všechno má jednou svůj konec a my už pomalu, ale jistě dospěly k tomu, jenž měl mít i náš sraz. Bloumání v obchoďáku se postupně změnilo v bloumání ulicemi směrem k metru a už tak nějak podvědomě jsme věděly, že je to proto, abychom do toho metra nasedly a s konečnou platností se rozešly ke svým domovům. Jenže co se dalo dělat jiného? Čas na setkání, čas na loučení. Ale tomu předcházely čtyři velice krásně strávené hodiny ve společnosti tvorů stejné příslušnosti a stejného smýšlení, jací mají jen málokdy možnost sejít se osobně. A rozhodně jsem ten den nemohla pokládat za ztracený a doufám, že takových bude někdy do budoucna více.

Kobra imituje Batmana

Po chvilkovém zdržení při čekání na poslední opozdilce, z nichž nakonec dorazila jen polovina, tedy Beaze, jsme vyrazili do slibovaného KFC na oběd. Jeden si ani nedovede představit, jakou pohromou může být tak malá skupinka mutantů v tak malém prostoru, jakým je místnost pět krát tři metry (já vím, je to prostor pro celou třídu puberťáků, ne však pro čtyři mutanty XD ). Chudák náš drahý admin ani netuší (pravděpodobně) v jakém ohrožení byly jeho cennosti. Tedy komiksy, které s sebou přinesla Century.

Aneb varování pro příště: pokud si dá Kobra na hlavu jakousi krabičku či co to bylo, nesnažte se jí ho sfouknout, jak to právě Centie chtěla udělat. Málem byl převrácen celý stůl, což se nakonec eliminovalo na pouhý tác ve vzduchu (naštěstí už prázdný) a hromadu smíchy se otřásajících osob.

Jak jsem již zmínila, byla nám poskytnuta, díky vyšší mocnocti drahého Eldera, nesmírná čest prolistovat si pár komiksovými spisy, které vlk svírá ve svých drápech. Někteří si ještě druhý den pochvalovali, že to bylo poprvé, co se jim do rukou dostal americký komiks. Ano, i já slintala nad Fairy Tales.

"Do domečku vstup zakázán, malý škvore!"

Zkrátka a dobře, odpoledne bylo více než dobře strávené. Jen škoda, že se zúčastnil tak malý počet. Nezbývá než tiše doufat, že až se příště někdo rozhodne něco takového navrhnout, bude účast vyšší.